Zde se nacházíte: Chovatelství psů > Výživa
Láska prochází žaludkem
MVDr. Roman Kvapil
Staré české přísloví praví: "Láska prochází žaludkem." A myslím, že to stejné platí i ve vztahu člověka a psa. Většina chovatelů a majitelů chlupatých čtyřnohých kamarádů mi zajisté dá za pravdu, že není slastnější zvuk než mlaskaní jejich psa nad miskou s krmením. Tento slastný pocit bývá mnohdy doplněn pocitem uspokojení, že můj psí přítel dostal vše co potřebuje ke svému životu. Je každému více než jasné, že jen spokojený tvor nás může zahrnout svojí přízní. Zamysleme se však. Dostal můj kamarád opravdu vše co potřebuje a bylo všeho dostatek? Techničtějšími slovy, byla jeho strava po všech stránkách vyvážená? Je to otázka, která při dnešní sumě znalostí je poměrně široká. Nicméně pokusme se alespoň krátce si říci, zda-li nemůžeme svého psa nakrmit lépe než doposud a nebo se alespoň přesvědčit, že mu podáváme to nejlepší.
Na začátek bude potřeba, abychom se trochu zabývali teorií výživy a potom se pokusíme strohá slova teorie převést do všednodenní praxe. Dalo by se říci, že majitelé a chovatelé mohou krmit své svěřence trojím způsobem a to: průmyslově vyráběnou stravou, doma vyráběnou (vařenou) stravou anebo kombinací obou způsobů. Všechny tři způsoby potom mají společný základ, který lze odvodit z fyziologických vlastností a nároků psa. Ale mají také svá specifika, která někdy mohou být spíše na obtíž než uspokojovat majitele i psa, ale o tom až dále. Podívame-li se na obě strany jedné mince zvané výživa, zjistíme, že společnými rysy pro jsou následující: význam výživy, skupiny živin a jejich množství obsažené ve stravě a nezbytné pro psa a nakonec funkce živin v organismu.
Význam výživy:
Strava slouží u našeho psa k uspokojení jeho potřeb a tužeb. Významně se potom krmivo dotýká následujících oblastí chovu našich čtyřnohých přátel: optimální růst, maximální využití genetického potenciálu, fyzické a mentální zdraví psa spojené s jeho aktivitou, optimální reprodukční potenciál, zdraví ve stáří a radost a požitek. Jinými slovy přetlumočeno, aby štěně mohlo využít maximálně svého genetického potenciálu, musíme mu zajistit optimální podmínky pro růst. Jen po všech stránkách dobře vyvinutý pes potom kypí tělesným a duševním zdravím, je čilý a ke všemu patřičně všímavý. Jedná-li se o fenku - pokračovatelku rodu - je zapotřebí, aby co nejlépe odchovala své potomstvo a dala mu základ, který se v budoucnu předá na další pokolení... Nejdůležitější ovšem je, aby nás pes jako majitele po celý svůj život obohacoval radostí a abychom měli požitek z jeho chování k nám. Myslím, že není potřeba nic víc k těmto slovům dodávat a každý z nás chápe, že strava zde hraje velice podstatnou roli.
Živiny:
Nezbytnými a základními živinami ve stravě psa jsou: voda, bílkoviny, tuky, cukry, minerální látky (makro- i mikroprvky) a vitamíny. Bez těchto látek by potom pes jako živý tvor nemohl fungovat. Mezi základní funkce těchto živin patří: stavba tkání, jejich tvorba a udržování funkčnosti, regulace metabolických procesů, jsou zdrojem energie, nosiči vitamínů a ostatních látek napomáhajících regulovat tělesné pochody. Je potřeba si uvědomit v souvislosti s obsahem těchto látek v krmivu, že všechny látky mohou být i "jedem" (většinou pokud jsou podávány v nadměrném množství). O tom jak se daná látka bude v organismu psa chovat rozhoduje mimo jiné také její množství přijaté stravou. Jako příklad mohou sloužit bílkoviny. Pokud jsou podávány psů ve správném množství a složení, nikterak neškodí a tělu prospívají. Překrmujeme-li však bílkovinami, může dojít k různým zdravotním problémům, např. onemocnění močového aparátu, poruchám růstu a vývoje kostí atd. O množství živin potřebných pro organismus psa nás informují různé tabulky. Celosvětově uznavané hodnoty minimálních nároků na živiny pro psy jsou vydávány National Research Council (NRC) Národní akademie věd USA. Většina výrobců krmiv pak tyto hodnoty uznává a snaží se podle těchto hodnot řídit výrobu svých jednotlivých krmiv. Není úkolem tohoto článku vás seznámit s těmito konkrétními potřebami živin, takže vás odkazuji na příslušné zdroje. Jen je potřeba zdůraznit, že jde o hodnoty minimální potřeby a je naprosto jasné, že se tyto budou lišit jedinec od jedince (např. dospělý pes bude mít jiné nároky na živiny než štěně).
Energie:
Všechny fyziologické pochody živého organismu potřebují energii, aby mohly kontinuálně a správně probíhat. Z hlediska fyzikálního bychom mohli energii definovat jako schopnost těla vykonávat práci. Prací v této souvislosti rozumíme jakoukoliv činnost živého organismu, tedy od příjmu a zpracování potravy, přes dýchání až po hraní si. Energie je odlišná od jiných živin tím, že její příjem je regulován chutí zvířete a že již uvedené živiny - bílkoviny, tuky a cukry - jsou jejími hlavními zdroji. Při vytváření správné krmné dávky pro psa je potřeba na jedné straně porovnat jeho momentální potřebu energie a množství energie obsažené v krmivu.
Potřeba energie:
Jak již bylo uvedeno, pro všechny životní pochody potřebuje pes energii. Jak velkou potřebu energie bude mít konkrétní pes ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi nejvýznamnější počítáme věk zvířete (je zřejmý rozdíl mezi potřebami štěněte a dospělého psa), typ srsti, stavbu a velikost těla (jinou potřebu bude mít čivava vážící 1 kg a jinou bernardýn vážící 115 kg), teplotu prostředí a stupeň aktivity. Nejnovější výzkumy potvrdily, že potřeba energie pro dospělého psa na jeden den s průměrnou tělesnou aktivitou se dá vypočítat ze vzorce:
110 kcal . M0,75 (460 kJ) ... kde M je tělesná hmotnost psa.
Znova zdůrazňuji, že se jedná o potřebu energie pro dospělého psa s průměrnou tělesnou aktivitou, tj. aktivní pohyb asi 2 hodiny. Z tohoto jednoduchého vzorečku potom lze vypočítat potřebu energie pro každého konkrétního psa, známe-li pouze jeho hmotnost v kg. Je samozřejmé, že pro ostatní věkové kategorie, chovné feny a pracující psy budou tyto hodnoty odlišné. Většinou větší. Tudíž tuto základní potřebu energie musíme násobit koeficienty, které jsou uvedeny v následující tabulce.
| Kategorie psů | Násobící koeficient |
|---|---|
| Pracující psi | až 3x |
| Štěňata od odstavu do 30% hmotnosti dospělého psa | 3x |
| Štěňata od odstavu do 30-50% hmotnosti dospělého psa | 2x |
| Štěňata od odstavu do 50-80% hmotnosti dospělého psa | 1,5x |
| Štěňata od odstavu do 80-100% hmotnosti dospělého psa | 1,2x |
| Březí fena od 6 týdne březosti | 1,3x |
| Laktující fena | až 3x |
| Starý pes (poslední třetina života) | snížit dávku o 20% |
Ne všechna energie, která je obsažena v krmivu je psem využitelná. Část ji odchází trusem, část močí. Vlastní energie, kterou je organismus schopen využít, se jmenuje metabolizovatelná energie (ME). Vypočítáme ji poměrně snadno, pokud známe přesný rozbor krmiva, konkrétně obsah proteinů, tuků a cukrů (karbohydrátů). Metabolizovatelnou energii potom vypočteme dle následujícího vzorce:
ME kcal = P x 3,5 + F x 8,5 + C x 3,5
kde P = obsah proteinu v g/100g krmiva, F = obsah tuku (fat) v g/100g krmiva a C = obsah karbohydrátů v g/100g krmiva.
Na závěr této teoretické části si ještě musíme říci co to znamené vyvážené krmivo. Je to takové krmivo, které splňuje následujcí kritéria: každá živina musí být ve správném poměru k obsahu energie v krmivu, každá živina musí být ve správném poměru k jiným živinám a každá živina musí být ve formě, která je pro psa využitelná. Jinými slovy bychom mohli říci, že pes, který přijímá stravu za účelem získání energie musí současně uspokojit své potřeby ostatních živin. Zanechme nyní teorie a vrhněme se se znalostmi které máme na porovnání, která strava je pro psa nejvyváženější a tudíž mu zajišťuje všechny potřebné živiny a dostatek energie. Z následující tabulky je zřejmé, že připravujeme-li doma ideální stravu pro psa, je to nelehký úkol. Při použití dnes dostupných informací o potřebách psa to znamená mimo jiné provádět podrobný živinový rozbor každé použité složky krmiva a hlavně v každém případě, kdy změníme zdroj surovin pro přípravu krmiva. Namítnete, je přeci možné použít dostupné tabulky uvádějící průměrné obsahy živin v jednotlivých surovinách. Ano, vystavujeme se však riziku, že jde o hodnoty průměrné a konkrétní kus masa se může i dosti podstatně lišit v hodnotách obsahu jednotlivých živin, které naměříme. Dalším, velice častým argumentem bývá, že doposud jsme krmili tímto způsobem a psovi to nevadilo. Pes je totiž živý organismus a dokáže se mnohému přizpůsobit. Většina nedostatků ve výživě se na jeho zdraví neodrazí okamžitě, ale většinou až po dlouhé době. Jedním z takových důležitých ukazatelů správné výživy může být dlouhověkost psů. V jedné srovnávací studii bylo prokázáno, že psi krmení před asi 20 lety doma připravovanou stravou měli asi o 2 roky kratší život než psi krmení v současné době plnohodnotnými a vyváženými krmivy.
| Sledovaný znak | Průmyslově vyráběná strava | Doma připravovaná strava |
|---|---|---|
| obsah živin | odpovídající potřebám daného jedince (snadno zjistitelný na obalu) | nutno znát obsah jednotlivých živin ve všech použitých surovinách použitých při přípravě krmiva |
| jednotlivých živin | vyvážené s ohledem na obsah ostatních živin, sladěny dle potřeb daného jedince | nutno matematicky spočítat |
| množství dodávané energie | u kvalitních krmiv zjistitelné na obalu | nutno složitě dolaďovat na základě rozboru jednotlivých složek |
Na závěr mi dovolte, abych tedy vyslovil ANO pro průmyslově vyráběná krmiva určená pro jednotlivé kategorie psů, zvláště potom od výrobců používajících nejnovější poznatky z oblasti výživy psů.
Publikováno 07.06.2006. 1998, uveřejněno se souhlasem MVDr. Čápa (server www.veterina-info.cz)