Zde se nacházíte: Chovatelství psů > Genetika
Typy dědičnosti
Magdalena Hodálová /Čižmářová/ (spicove@centrum.cz)
Dědičnost pohlaví
U savců je nositelem rozdílných pohlavních chromozomů samec - jeho genotyp se obecně vyjadřuje AAXY (u samic AAXX). Pohlavní buňky, které produkuje, jsou v ideálním případě z 50% AX a z 50% AY. Samice tvoří 100% pohlavních buněk AX. Otec - plemeník - je tedy nepochybně zodpovědný za to, kolik samčích a samičích potomků se ve vrhu narodí. Z chovatelské praxe i z laboratorních pokusů je známé, že spermie, nesoucí chromozom Y (samčí) jsou slabší a choulostivější (ale "čilejší"), než spermie s chromozomem X (samičí). Proto veškeré metody, které mají za cíl ovlivnit poměr pohlaví narozených potomků spočívají v ovlivňování činnosti slabších spermií - buď jim pomáhají v cestě za vajíčkem, nebo se je snaží při této cestě zlikvidovat.
Dědičnost vázaná na pohlaví
Pohlavní chromozomy jsou také nositeli genů ovlivňujících některé vlastnosti a znaky. Rodiče nemají stejné genetické založení (otec XY, matka XX), proto se u nich geny, uložené v pohlavních chromozomech, nevyskytují stejně často. Na pohlaví jsou například vázány některé dědičné defekty (barvoslepost častá u mužů, vzácná u žen; krvácivost - hemofilie - je rovněž výrazně častější u samců). Pro chovatelství má větší význam dědičnost pohlavím podmíněná. Zde mohou být obě pohlaví stejně geneticky založena, ale ve fenotypu se vloha objeví pouze u jednoho pohlaví. Klasickým případem může být kryptorchismus - pes kryptorchid je ihned patrný (homozygotně založený jedinec), ale fena stejného založení není ničím nápadná. Pes - kryptorchid je ihned diskvalifikován, ale stejně homozygotně "kryptorchidní" fena produkuje po celý život štěňata heterozygotně založená, na pohled bezvadná, která jsou však nositeli této vady. A tím se uvedená vada přenáší dál.
Mimojaderná dědičnost
Dosud jsme hovořili pouze o jaderné dědičnosti přenášené geny, uloženými v chromozomech jádra buňky. Pro chovatelskou praxi má ale velký význam i mimojaderná dědičnost, kde hraje rozhodující roli cytoplazma buňky. Vajíčko obsahuje ve srovnání se spermií podstatně větší množství cytoplazmy (ve spermii je cytoplazma prakticky pouze v bičíku). Následkem této skutečnosti je matroklinní dědičnost. Dědičné faktory přítomné v cytoplazmě budou vyvolávat větší podobnost potomků s matkou. Typickým příkladem může být případ velikosti štěňat při porodu - spojení "velkého" a "malého" plemene psů. Po velké matce budou narozená štěňata po ní větší a obráceně, po "malé" matce budou narozená štěňata malá).
Publikováno 17.02.2005. Převzato z Moloss speciál 4/96.