Zde se nacházíte: Výstavy > Rozhodčí
Staňte se rozhodčím - keeshond
Magdalena Hodálová /Čižmářová/ (spicove@centrum.cz)
Opět si můžete zkusit posuzování - tentokrát keeshondů a to hned šesti. Situaci budete mít oproti posuzování pomeranianů dost zjednodušenou, protože navzdory názvu jde v tomto případě spíš o vlčí špice, na jaké jsme zvyklí i u nás. Držím palce.
Keeshond - člen velké rodiny špiců, který byl chován jako společník a hlídač jak doma, tak zvláště na lodích a prámech. Říká se, že díky tomu jsou tito psi schopni zkroutit se a směstnat ve velmi malém prostoru. V třídě jich nyní nastoupilo šest a vy máte tu čest posoudit je. Nejpre si přečtěte, co se očekává od typického reprezentanta plemene, potom se podívejte na obrázky všech šesti psů a nakonec určete pořadí.
Typický keeshond
Typický reprezentant tohoto plemene má hustou, dlouhou, rovnou a drsnější krycí srst odstávající od husté vatovité podsady. Mírně dlouhý krk je pokryt hřívou (u samců bohatější), která začíná pod čelistí a pokrývá celou přední část hrudi a ramen. Bohaté osratění je i na hrudních končetinách a v podobě „kalhot“ na pánevních.
Nohy a tlapky jsou krémově zbarveny. Jinak přechází barva srsti od stříbrné šedi do černé. Chlupy krycí srsti jsou na konci černě zbarvené a právě ona délka černých konečků způsobuje charakteristické stínování barvy. Dobře ohraničená je linie ramen v barvě světle šedé. Základní barva je velmi světlá šedá anebo krémová, nikdy ne žlutohnědá.
Inteligentní výraz keeshonda je z velké míry dán tzv. „brýlemi“ - kombinací znaků a stínování v oblasti očí, které zahrnuje jemnou tmavou linku svažující se z vnějšího koutku každého oka směrem k základně tmavého, trojúhelníkového a vztyčeného ucha, a výrazné obočí. Tmavěhnědé mandlovité oči střední velikosti jsou posazeny šikmo a svými černými řasami také přispívají k inteligentnímu výrazu. Keeshond má kompletní nůžkový skus. Těsné pysky jsou černé, tmavý čenich je stejné délky jako lebka a z pohledu shora má klínovitý tvar. Z profilu má hlava výrazný stop.
Pod hustým osrstěním se horní linie hřbetu svažuje mírně dolů směrem k zádi. Kompaktní tělo má hluboký hrudník a předhrudí (kees s úzkým hrudníkem je netypický), je krátce svázané a má mírně vtažené břicho. Lokty jsou v jedné rovině s nejhlubší částí hrudníku a také v poloviční vzdálenosti mezi kohoutkem a zemí. Přední spěnky jsou silné; tlapky jsou uzavřené, kulaté (kočičí), krémové s černými drápy. Zaúhlení vzadu je mírné, avšak větší než zaúhlení vpředu. Ocas je dobře osrstěný, vysoko nasazený a pevně zatočený nad hřbetem. Musí ležet mírně ploše a pevně na zádi, čímž formuje typickou siluetu keeshonda.
NYNÍ URČETE POŘADÍ PODLE VAŠEHO VÝBĚRU
První místo
Na první místo vybírám psa C, který se nejvíc blíží popisu typického keeshonda. Tento vcelku obyčejný a běžný pes zvítězil díky své celkové vyváženosti. Je 46 cm (18 palců) vysoký a jen mírně delšího formátu; jeho drsná a odstávající srst ho však činí víceméně kvadratickým.
Pes C
Druhé místo
Výběr druhého místa probíhal mezi nedostatečně osrstěným psem E a čtvercovým psem A. Nakonec jsem se rozhodl pro psa E a jeho nepříliš bohatou srst jsem mu odpustil pro jeho jinak výborný typ. Je to stejně typický keeshond jako první pes C, jen je méně osrstěný, čímž je ale usnadněno hodnocení jeho formátu a kostry.
Pes E
Třetí mésto
Čtvercový pes A se umístil v těžké konkurenci jako třetí a ačkoliv je to zcela jiný typ než moji vítězové (C a E) a než má představa typického keeshonda, vynasnažil jsem se jej znázornit poctivě. Vypadá to, že má jablkovitou hlavu, ale je to jen zdání. Měl jsem pokušení nakreslit ho s kratším čenichem (typ „pomeranian“), ale nakonec jsem nechal jeho velkou (v poměru k tělu) hlavu a výrazný stop tak jak jsou. Reprodukován je zde v ideální výšce 46 cm. Američané ve standardu praví: „Ačkoliv správná výška je důležitá, neměla by být na úkor typu.“ Proto, aby to bylo jednodušší, jsem všech šest keesů nakreslil ve stejně velikosti.
Pes A
Čtvrté místo
Jestliže jste na toto místo stejně jako já vybrali psa D, museli jste mu odpustit krátké nohy, což je u tohoto plemene vážná chyba. Krk je u něj také krátký. Zaúhlení vzadu je příliš výrazné a ocas leží na hřbetě rovně, bez zatočení. Těžké uvolněné pysky se v koutcích tlamy překrývají.
Pes D
Páté místo
Pes B má spíš vlčí hlavu s velkýma ušima než typickou liščí s malýma ušima, a slabě vyjádřený stop. Je v pořádku co se týče konstituce, ale je příliš dlouhý. Hřbetní linie je příliš rovná, měla by se více svažovat k zádi. Ocas je správně nasazen a nesen, ale málo osrstěn. Příliš výrazné černé znaky zasahují vpředu až do půli nohou, vzadu přes celé kalhotky.
Pes B
Šesté místo
Netypický pes bez požadovaných brýlí, jeho hlava (čenich) není černá, ale světlá (někdy se v průběhu stárnutí u keeshondů objevuje bíle zbarvené osrstění na hlavě, ale toto není ten případ) a také světlý pruh na ramenou není dobře ohraničen. Má spíše kulaté než mandlové oko. Z tohoto pohledu to není patrné, ale hlava je příliš široká a to působí dost hrubě. Konečky uší má nesprávně zaokrouhlené. Krk je krátký, přední spěnky prošlápnuté a ramena strmá. Příkré pánevní končetiny jsou vyšší a zvednutá záď s nízko nasazeným ocasem je tudíž výše než kohoutek.
Pes F
Publikováno 18.06.2004. Přeloženo ze zahraničních materiálů