Zde se nacházíte: Veterina
Nedejte na „dobře míněné rady“
MVDr. Lubomír Palkovič
Do mé ordinace před lety přišel manželský pár a požádal mě, abych jejich jezevčíkovi odstranil dvě klíšťata, která má poblíž penisu. Všechna ostatní klíšťata se jim prý už podařilo odstranit. Když jsme pejska otočili na záda, zděsil jsem se. Pinzetou mu ukroutili a utrhali - kromě posledních dvou - všechny prsní bradavky. Když jsem jim oznámil, co provedli, odpověděli, že je to pes a ne fena. „Podle jejich názoru“ tedy žádné prsní bradavky nemůže mít. Nejprve jsem psovi ošetřil bolestivá poranění, a pak jsem manželům řekl, ať jdou domů a navzájem se prohlédnou, aby zjistili, že manžel „je má“ taky. Urazili se a už nikdy nepřišli.
Zblbne a ztloustne...?
Podobných „názorů“, i když většinou ne s tak drastickým dopadem, se mezi pejskaři traduje řada. Doufám, že se nikdo z majitelů psů neurazí, když pověry, s nimiž se ve své ordinaci setkávám denně, uvedu na pravou míru.
- Pes by měl žrát kosti.
- Ne, pes by žrát kosti vůbec neměl. Mohou mu způsobit vážné onemocnění střev, které (někdy) končí i smrtí.
- Pes by měl pít mléko.
- Ne, naprostá většina štěnat má již od dvou měsíců svého věku potíže s trávením mléčné bílkoviny. Podávaní mléka pak způsobuje alergie a chronické průjmy.
- Štěně může žrát maso až od tří měsíců.
- Ne, štěňata se masitou stravou přikrmují již od čtyř týdnů života.
- Pes se nesmí do půl roku koupat.
- Ne, koupat se může již malé štěně. Nesmí ovšem nastydnout a je nutno použít vhodný šampon.
- Fena musí mít alespoň jednou za život štěňata.
- Zda fena má, nebo nemá štěnata, se na jejím zdravotním stavu ani na její psychice vůbec neodrazí.
- Pes po kastraci zblbne.
- Ne. Až na to, že fena přestane hárat a pes se přestane toulat, si chovatel ničeho nevšimne.
- Pes po kastraci ztloustne.
- Ne. To jsou jen výmluvy majitelů tlustých psů. Pes je jen tak tlustý, jak si ho jeho páníček „vykrmí“. Neznám psa, který by si v noci otevřel a vyžral ledničku.
- Granulovanou stravou psa šidíme.
- Naopak. Kvalitní granulovaná strava (zde ovšem podtrhuji slovo kvalitní) je pro psa tím nejlepším krmivem. Psa šidíme, když musí jíst to, co jeho majitel, nebo jen samotné maso.
- Pes má mít jeden den v týdnu půst.
- Ne. Pes by měl dostávat potravu pravidelně, a to nejlépe dvakrát denně. Zvlášť důležité je to u starých psů. Dvakrát denně ovšem neznamená dvakrát více!
- Staršího psa již není třeba očkovat.
- Ne. Každá vakcína je schopna psa chránit proti nemocem pouze 12 měsíců.
- Psa odčervujeme, až když vidíme červy.
- Ne. Psa odčervujeme pravidelně, aby z něho červi nikdy nelezli. V době, kdy je vidíme, již mohl nakazit vás, resp. vaše děti škrkavkami.
- Na odčervení stačí česnek.
- Ne. Česnek vašeho psa parazitů v žádném případě nezbaví.
- Dbejte rad starých a zkušených chovatelů.
- Ne vždy a ne všech. „Staré zkušené chovatelky“ často doporučují naprosto nevhodné krmení a léky, které jsou dávno neúčinné, eventuálně se i desítky let už nevyrábějí. Rady chovatelů je vhodné vždy konzultovat s odborníky, tedy s veterinárními lékaři.
- Je dobré občas nakapat psovi do uší antibiotické kapky.
- To je typický příklad rady některých „zkušených“ chovatelů. Nikdy tak nečiňte. Je to zhruba stejné, jako kdybyste si občas vzali jeden penicilin, abyste nedostali angínu.
- Pes v městském bytě je chudák.
- Ne. Většinou naopak. Pro psa není tak důležitý prostor, v němž pobývá, jako čas, který mu jeho majitel věnuje. Rád oželí celodenní pobyt na čerstvém vzduchu u boudy, v kotci nebo na zahradě rodinného domku, kde vidí svého páníčka jen když mu nese krmení nebo jde kolem něho domů. Pro psa je vždy lepší, když tráví co nejvíce času v úzkém kontaktu se „svou rodinou“, i když chodí „jen“ na procházky.
Publikováno 18.04.2003. 2000, uveřejněno se souhlasem autora.