Zde se nacházíte: Chovatelství psů > Začínáme s chovem
Aby štěně doma nečůralo
Eva Nohelová (noe@raz-dva.cz) http://www.rancpohoda.unas.cz/
Když si člověk koupí štěně a chce aby většinu svého života strávilo v jeho těsné blízkosti, jeden z prvních problémů je, jak naučit psíka venčit se pouze venku. "Jak na to?" - to je otázka, na kterou nejeden novopečený majitel psa nezná odpověď a nezbývá mu nic jiného než se vyptávat v okolí, číst literaturu... a většinou vyzkoušet nejednu metodu, jak svého roztomilého pejska naučit čistotě v bytě. Existuje mnoho "zaručených metod", avšak paradoxně nezřídka některé "zaručené" metody jako např. "namáčení štěněti čumáčku do výkalů" nebo "vytřepání štěněte za kůži na krku" vedou k přesně opačnému výsledku. Štěně se začne bát a kdykoliv bude chtít udělat nevyhnutelnou potřebu, bude hledat osamělý kout, kde na něj jeho tyran páníček neuvidí. Takovými místy samozřejmě není vyvenčení venku na vodítku, kde má dvounohý uzurpátor nad ním absolutní moc, ale nenápadné místo v obývacím pokoji za křeslem, v tmavém koutku chodby, či pod stolem v kuchyni.
O mnoho vhodnější je poměrně rozšířená metoda "venčení na noviny". Tato metoda je vhodná zejména pro ty, kteří nemohou být se štěnětem dvacet čtyři hodin denně, avšak výsledek - (venčení pouze venku) se nedostavuje příliš brzy a navíc je poměrně složité "vysvětlit" štěněti, že si posléze bude muset odvyknout venčit na noviny, ale že "potřeba" se dělá pouze venku. Naučit štěně vyprazdňovat doma na noviny není příliš složité, ovšem co nastane, když noviny časem odstraníte...? Jestliže se však rozhodnete pro tuto metodu, vyhlédněte ve svém bytě vhodné místo, tedy takové, kde několik týdnů rozložené noviny nebudou nikomu překážet, kde se štěně bude moci nerušeně vyprázdnit, kam bude mít neomezený přístup, ale zároveň to nebude na zcela opačném konci domu, než kde je hlavní dějiště her, zábavy a mazlení se se štěnětem, a v neposlední řadě by mělo být co nejblíže vchodovým (či garážovým) dveřím. Na tomto místě rozložte nešustivý igelit (není bezpodmínečně nutný) a na něj rozložte alespoň ve dvou vrstvách noviny. Čím větší tento prostor bude, tím lépe. Samozřejmě minimální rozměry jsou dány velikostí štěněte. Nejmenší rozměr by měl být takový, aby se na nich štěně bez problémů otočilo, aniž by jedinou tlapku dalo mimo tento prostor. Je také možné sáhnout po této metodě i u mladých psů, které máte již doma a z neznalosti se vám doposud nepodařilo naučit svého psa čistotě v bytě.
Základní pravidlo vedoucí k úspěchu je: štěně neustále sledovat a včas rozpoznat vysílání jeho signálů (změnu chování), před vykonáním potřeby. To je ten pravý moment, kdy je třeba jednat. Štěně ihned vezměte do náruče a odneste na noviny. Výklad slova "ihned" nesmí znamenat zbrkle. Nesmíte štěně svým chováním vystrašit či stresovat. Jakmile se štěně na novinách či v jejich těsné blízkosti vyvenčí, je bezpodmínečně nutná pochvala a ještě lépe - pamlsek. Pokud se vám tento moment hned napoprvé nepodaří vystihnout, v žádném případě štěně nijak netrestejte. Zatím nechápe, kde se může venčit a kde ne! Je vhodné loužičku hadrem vytřít a tuto rozprostřít na přichystané noviny. Ty nasají část pachu z hadru, který posléze odstraňte. Místo po loužičce pořádně vytřete saponátem a nejlépe i desinfikujte, aby po pachu z moči nebylo ani památky. To stejné se musí stále opakovat, a vy štěně neustále přenášejte na noviny, je-li to možné tak i v momentě, kdy již jinde začalo vykonávat svoji potřebu. Nikdy nezapomínejte na pochvalu, venčí-li se s vaší pomoci či bez ni na určeném místě. Později s použitím slova "fuj" můžete štěněti i mírně vyhubovat, vyprázdní-li se jinde. V každém případě se neschylujte k fyzickým trestům! Také je možné, že se psík vyprázdní těsně mimo noviny. Většinou je to proto, že štěně sice stojí na novinách, ale jen třemi tlapkami apod.. I za tento výkon je třeba štěně řádně pochválit. Samozřejmě nezapomeňte noviny často měnit - pokud možno po každém vykonání potřeby. Pouze tak je možné štěněti sdělit, že je-li v bytě a potřebuje-li se vyprázdnit, na noviny je to "správně".
Obdobný postup je u stále málo známé, ale nejúčinnější a pro psa nejpřirozenější metody, a tou je vzít štěně do náruče a co nejrychleji jej vynést ven před dům, do trávy - kde budete později chtít, aby se venčilo. Nezdržujte se nasazováním obojku či vodítka. Štěně se musí co nejdříve dostat ven, aby přirozenou nutnost vykonalo. Opět je samozřejmostí, že štěně bude velmi pochváleno a odměněno. S touto metodou je možné během několika málo dnů štěněti snadno (byť pro člověka s velkým úsilím) vysvětlit, že se venčí pouze venku. Je třeba si uvědomit, že štěně má nezadržitelnou potřebu se vyprazdňovat velmi často. Proto nebude (nemůže) brát ohledy na váš spánek a prvních asi pět až deset dnů je třeba i přes noc chodit se štěnětem s maximálním intervalem 3 - 4 (ale i méně) hodin. Tedy např. večer ve 20°° hod., poté v 11°° hod., ve 3°° hod. a v 6°° hod.. Přes den čím častěji, tím lépe. Nedáte tak štěněti žádnou šanci se doma vyprázdnit. Později noční intervaly je možné posunout na 5 - 6 hodin. Samozřejmě je vše závislé na věku štěněte a jeho "předpokladům" k čistotnosti a chápání. Poměrně velkou pomocí vám budiž upozornění na potřebu se vyprázdnit ihned po probuzení (štěně udělá jen pár kroků z pelíšku, aby se vyprázdnilo) a také je téměř pravidlem venčení bezprostředně po jídle i po pití. V těchto daných situacích nečekejte ani na signály od štěněte a ihned ho vyneste ven. Pokud nemáte ještě zvládnuté přivolání (což u štěňat je většinou dáno malým citovým poutem ke svému pánovi), nechávejte zpočátku štěněti obojek na krku neustále, aby jste při venčení " na poslední chvíli" pouze za pochodu připnuli vodítko.
Zapomeňte tedy na tresty v jakékoliv intenzitě, buďte trpěliví a od počátku připravení na pár loužiček v bytě zaviněných vaší nepozorností. Pokud si tedy vezete štěně domů, je třeba myslet i na to, že prvních několik týdnů by s ním měl být někdo, kdo se štěněti neustále bude věnovat. Pokud tomu tak nebude, je nutné počítat s loužičkami a podobnou "tragedii" i několik měsíců, neboť štěně nevydrží bez venčení dlouho a navíc po dobu samoty jej nemá kdo učit čistotě, což předhazuje další problém, jak štěněti vysvětlit, že doma se nevenčí ani ve vaši nepřítomnosti...
Ještě bych ráda dodala, že se čím dál častěji setkávám s otázkou nových majitelů, jak to mají udělat, když jim veterinární lékař řekl, že několik týdnů nesmí se štěnětem ven, aby se nenakazilo parvovirozou apod.. Pokud majitel psa tuto radu vezme doslova, nadělá si tím více než hodně problémů (udržení čistoty, socializace...). Co s tím? Veterinární lékař samozřejmě nechce, aby štěně bylo 24 hodin několik dnů až týdnů zcela izolováno od okolního světa. Myslí tím, aby jste se vyhýbali místům, kde je intenzivnější výskyt psů - tedy vyhnout se velkým obloukem místům, kde ostatní majitelé psů často venčí své psy apod., dokud štěně nebude díky vakcinaci bezpečně chráněno proti nejčastějším nemocem, postihujících psy. Štěně v toto období ven vynášejte a pokládejte až na místo o kterém se domníváte, že je psi příliš nenavštěvují. Pokud bydlíte v domku se zahradou, je nejlepším místem samotná zahrada. Jistě, určité nebezpečí nákazy číhá všude, ale přesto - neizolujte štěně od okolního světa, pouze se snažte vyhnout nejnebezpečnějším místům!
Publikováno 03.01.2005, poslední změna 04.05.2006. 2002, uveřejněno se souhlasem autorky.