Zde se nacházíte: Chov špiců > Plemeno
Druhý vrh eurasierů v ČR
Ing. Miluše Jůzová (umipro@volny.cz)
Dne 17.1.2005 se narodilo eurasieří mamince Agi vom Schneegraben a tatínkovi Casanova v. Massow-Krummau osm štěňátek.
Úvodem bych chtěla říci, že tatínek je opravdu hoden svého jména. Dělat dětičky mu nedělalo vůbec žádný problém a zvládnul to hned na třetí pokus a ani mu nevadilo, že Agi na něj velmi vrčí a vůbec ho nechce. Ona si totiž vybrala mého druhého psa a to žíhaného akita inu, kterému se neustále vnucovala. Nebylo jí to však nic platné protože rada euroakitas by byla možná moc hezká, ale zatím neuznaná FCI. Tím však jeho role coby otce skončila, protože dělat dětičky to ano, ale starat se o ně, to ne. Jakmile se k němu štěně přiblíží, tak skáče do výše a prchá, jako když jej honí roj vos. Na druhé straně onen pes akita inu si zase s dětmi rozumí, hraje si s nimi a dokonce je i vychovává. Takže máme u nás na zahradě veselo, když se všichni vybatolí ven. Jsou jedinci, co prchají a druzí, co si hrají.
To, že je Agi březí, bylo poznat velice rychle, za chvíli z ní totiž byla chodící koule. Takže jsme s netrpělivostí očekávali den "D". Onoho dne ráno jsem byla se všemi na zahradě a všimla jsem si, že při venčení na velkou z Agi vyhrkla trochu voda. Jinak se však chovala zcela normálně, ani nehrabala a nebyla neklidná. Zřejmě moc dobře věděla že má vše připravené, tak proč se vzrušovat. Pro jistotu jsem ji zavřela do místnosti, kde měla nachystanou porodní bednu a chtěla jsem jít vyvenčit dalšího psa. Jen jsem však došla k vratům, ozvalo se z místnosti silné vyjeknutí.
Když jsem přišla dovnitř, bylo venku první štěně. Toto silné vyjeknutí pak provázelo každého dalšího potomka. Bylo tak silné, že i manžel se šel podívat co se děje. Agi se však jinak chovala zcela normálně. Všech osm štěňat porodila velice rychle a to za čtyři hodiny, což u akit neznám, protože tam rodíme minimálně deset hodin a více. Takže jsem byla ráda, že je tak šikovná a i mléko se bez problémů hned spustilo, nemusela jsem vůbec přikrmovat.
Zajímavé jsou barvy: dva kluci jsou černí jako uhel asi po dědečkovi z Agi strany, čtyři holčičky červené po tatínkovi a dvě holčičky - to budou malé chameleonky a barvu se dozvíme asi až kolem roku, protože když se narodily, tak do 4. týdne věku vypadaly, že budou jako maminka, ale nyní jim čím dál více světlá podsada, jako kdyby šly do vlkošeda - to je babička z tatínkovy strany.
Fotografie jsou na www.stenata.cz/eurasier. Ještě na závěr bych chtěla říci, že Sam má ještě dětičky v Polsku, kde kryl vlkošedou fenu a narodila se čtyři štěňátka. Jedno je černé, tři červené - dva kluci a dvě holčičky.
Publikováno 02.05.2005. Uveřejněno se souhlasem autorky.