Ego Sum

Zde se nacházíte: Chovná stanice Ego Sum > Štěněcí deníček - E

Den 101.-110. (20. díl)

Magdalena Hodálová /Čižmářová/ (spicove@centrum.cz)

27.11.2004 - 101. den

Neuplynul ani měsíc od posledního očkování a jdeme na očkování další - tentokrát proti vzteklině. Za jiných okolností bychom je ještě o pár týdnů odložili (přece jen mají děti teprve 3,5 měsíce, i když očkování je samozřejmě možné už ve třech měsících), ale vzhledem k Leelenčině cestě do zahraničí a získání imunity je to nutné už teď. Očkování proti vzteklině není drahé a protože je povinné a každý ví o co jde, nemá smysl zde psát co za to. Ale co za Europas, který bude Leelenka potřebovat teď a Amy s Bendíčkem v budoucnu? U našeho pana doktora stojí 200,- Kč, setkala jsem se ale i s cenou 250,- Kč. Vystavením Europasu ztrácí ovšem smysl dosavadní očkovací průkaz, který už děti mají. Pan doktor před očkováním opět zkontroloval čistotu srsti, oušek, sliznic, všechny tři děti dostaly další odčervovací prášek a holčičky byly naočkovány proti vzteklině (Bendíčka naočkují rodiče až za pár týdnů, teď má ještě drobné zažívací potíže - viz. včerejšek).

Pan doktor nakonec u všech tří zkontroloval čtečkou čipy a holčičkám vystavil Europasy. Čtečka zapípala všem; ale jaké bylo večer doma překvapení, když jsem při mazlení s Leelenkou nahmatala čip ne nad lopatkou, ale - nad hrudní kostí!!! Je mi záhadou, jak mohl čip doputovat přes polovinu štěněte, ale výrobce (DATAMARS) migraci čipu nevylučuje. Podle článku Mikročipy - cesta k identitě však migrace čipu v podkoží i o několik desítek centimetrů (což je případ naší Leelenky) neznamená pro pejska žádný zdravotní problém. Maximálně tak problémy při jeho čtení, ty jsou ale u tak malého zvířátka zanedbatelné.

Dnešek byl tak hektický, že jsme vůbec, ale vůbec nic nenafotili. Fotky jsou z následujícího dne, kdy děti řádily s kamarádem Orínkem.

28.11.2004 - 102. den

Dnešní den patřil kavalírkovi Orínkovi - dopoledne dováděl s Bendíčkem a Gorínkem, kteří se odpoledne na návštěvě vystřídali s holčičkami. A do třetice všeho dobrého se večer sešly holky s Bendíčkem a Gorínkem - to už ovšem byli všichni čtyři z celodenního blbnutí absolutně K.O. a měli jediné přání - spááát!

29.11.2004 - 103. den

Danča poslala další báječné Filípkovy fotky a navíc píše: "Vcera vecer jsem vazila Filipka a mel 4 kg. Trochu vyrostl, ale zatim jeste neprerostl Harryho."

30.11.2004 - 104. den

285-345 dkg. Tak tolik váží dnes obě holčičky. Amy je víc než o půl kila těžší než Leela, bude to pořádně "udělaná" fenka. Bendíček má prý také kolem čtyř kil, tedy tolik, co Gorínek (malý špic s výškou 26 cm). A to mají teprve tři a půl měsíce. Co z nich vyroste...?

1.12.2004 - 105. den

Bendíček absolvoval první dlouhou, ale opravdu dlouhou procházku na vodítku. Možná by se mohlo zdát, že takové procházky jsou pro psa, který má pro sebe opravdu velkou zahradu, zbytečné. Případně že s ním stačí chodit na volno po klidné čtvrti, v níž rodiče bydlí, anebo se vydat mimo civilizaci (ke starému mlýnu, do lesa, do polí, kolem řeky...). Jenže ke správné socializaci a zvykání si na veškeré vnější podněty je potřeba něco víc. A tak Bendíček absolvoval trasu kolem stavby plné snědých dělníků a hlučných náklaďáků, okolo několika plotů s nepřívětivými vlčáky, prošli jsme přes několik rušných křižovatek i houfem dětí vybíhajících ze školy a nakonec se vyhnuli hloučku veselých opilců (těch jediných se Benďa bál a dával to najevo výhrůžným vrčením). První dospěláckou procházku absolvoval pejsek na jedničku, asi i proto, že nebyl sám, ale s Gorínkem.

2.12.2004 - 106. den

Holčičky strávily celý den u babičky. Dováděly na zahrádce, pomáhaly mi při vaření, učily se se mnou na zkoušku, spaly na křesle... Je neuvěřitelné, jak si při hrách vystačí samy dvě. A jak, když si nehrají, spolu aspoň odpočívají a spí. Bude těžké oddělit je od sebe, ale nedá se nic dělat.

3.12.2004 - 107. den

Na návštěvě u nás byla špicí kamarádka Hanka. Protože u nás nebyla žádná kontrola vrhu, jsem ráda, že děcka prohlédne aspoň někdo zkušený. Holčičky jsou prý prima socializované (bodejť by ne, když se jim stále někdo věnuje) a pěkně veliké. O tom, že Amy bude střední, není pochyb, u Leelenky se uvidí. Palice uzavřené, zubiska jak barakudy. Jsem ráda, to se ví :)

4.12.2004 - 108. den

Dnešek je posledním Leelenčiným dnem u nás... ach jo. Lorenin kamarád, který ji poveze do nového domova, je už ode dneška na Slovensku a zítra se setkáme v Bratislavě. Večer ještě domlouváme telefonicky s Lorenou poslední podrobnosti, už se maličké "Titinky" nemůže dočkat. Holčička spí v noci u nás v posteli (zítra už bude spát v Chorvatsku) a jakoby věděla, že je to naposledy, tulí se a tváří jako ta nejhodnější fenečka na světě...

Danča poslala nejnovější fotky Filípka. Nejvíc mě dojala ta, na které Filip třímá něco mezi nohou od stolu a baseballovou pálkou. Jako by vypadl z oka své matce! Ta také při svých nevelkých rozměrech aportuje cokoliv jen trochu podobného klacíčku (občas nepředstavitelně velké klády). Její děti to evidentně zdědily... anebo je to spíš naučila.

5.12.2004 - 109. den

V noci jsme ještě naposledy nafotili Leelenku a dopoledne už jsme vyrazili na výlet na Slovensko. Byl jasný a krásný zimní den a Leela si celou cestu spokojeně lebedila u mně na klíně. Na hranicích jsme byli za chviličku, holčička se proběhla a napila a loučení nám vůbec neulehčuje, jak je hrozně hodná a milá. A nejen to, je už i poslušná a dělá co nám na očích vidí (kromě toho sežraného bobku ve vysoké trávě, ale ten jí ráda odpustím). Na hranicích nechtěli kromě našich pasů žádné doklady, ani psí, pouze byli zvědaví, zda jedeme na nějakou výstavu. Lorenin kamarád je z Itálie a neumí anglicky, my pro změnu vládneme italsky zhruba v rozsahu "buongiorno, grazie a ciao" :) A také quattro d'ora - ale to už víme od Loreny, že Leela bude doma za čtyři hodiny. Lorena má s přítelem sraz v italském Udine (hranice Chorvatska a Itálie), odkud už je to na Istrii kousek. Leela se poveze na své dece vzadu v pohodlné audince ještě s pánovým pejskem. Tak ahoj babulko, uvidíme se za půl roku na výstavě v Tullnu. To už budeš velká slečna; do té doby nám musí stačit tvoje fotky...

6.12.2004 - 110. den

První zprávy z Leelenčina nového domova: holčička dorazila v pořádku a je "very sweet and nice" :) Lorena je informovaná o Leelině posunutém čipu a bude sledovat, jestli bude putovat dál.

Publikováno 27.11.2004, poslední změna 06.12.2004.

Chovná stanice Ego Sum

• Štěněcí deníček - E

  • 1. díl - První den
  • 2. díl - Druhý den
  • 3. díl - Třetí den
  • 4. díl - Čtvrtý den
  • 5. díl - Pátý den
  • 6. díl - Šestý den
  • 7. díl - Sedmý den
  • 8. díl - Osmý den
  • 9. díl - Devátý den
  • 10. díl - Desátý den
  • 11. díl - Den 11.-20.
  • 12. díl - Den 21.-30.
  • 13. díl - Den 31.-40.
  • 14. díl - Den 41.-50.
  • 15. díl - Den 51.-60.
  • 16. díl - Den 61.-70.
  • 17. díl - Den 71.-80.
  • 18. díl - Den 81.-90.
  • 19. díl - Den 91.-100.
  • 20. díl - Den 101.-110.
  • 21. díl - Den 111.-120.
  • 22. díl - Den 121.-140.
  • 23. díl - Den 141.-157.
  • 24. díl - Den 158.-178.
  • 25. díl - Den 179.-194.
  • 26. díl - Den 195.-220.
  • 27. díl - Den 222.-247.
  • 28. díl - Den 254.-290.
  • 29. díl - Den 291.-319.
  • 30. díl - Den 321.-348.
  • 31. díl - Den 360.-396.
  • 32. díl - Den 403.-417.
• Historie chovné stanice Ego Sum
• Chovné feny
• Chovní psi
• Moje práce na bonitacích
• Moje práce na výstavách
• Potomci našich psů
• Rozloučení s Danečkem
• Štěňata - odchované vrhy