Zde se nacházíte: Chovná stanice Ego Sum > Štěněcí deníček - E
Den 71.-80. (17. díl)
Magdalena Hodálová /Čižmářová/ (spicove@centrum.cz)
28.10.2004 - 71. den
Prakticky během jednoho dne nám opadal celý ořešák. A protože je to strom jako hrom, je najednou plná zahrada listí, které krásně šustí a štěňátka se mohou zbláznit. Pobíhají v něm, poskakují a pomáhají nám hledat oříšky. A Amynka se může zbláznit při hrabání listí - na hrábě zuřivě štěká, uskakuje před nimi a pak po nich zase vyráží... Je to pro ni stejný nepřítel jako pro Flérinku zamlada vysavač. Štěňátka dnes mají přesně 10 týdnů.
29.10.2004 - 72. den
Kluci se projevili jako rození aportéři a při sbírání spadaných ořechových větví nám vydatně pomáhali. A nebyly to žádné tenké klacíčky, ale opravdu velké kousky! Sotva je uzvednou, ale snaží se - a jde jim to!
30.10.2004 - 73. den
Zoidíček ráno absolvoval výlet na veterinu. Bylo krásně a tak jsme s ním šli pěšky (je to asi desetiminutová procházka klidnými ulicemi). Cestou tam se nesl v náručí, zpátky už ťapkal chvílemi sám - je moc šikovný a úžasně poslouchá! A proč na veterinu? Zítra půjde do světa a tak bylo třeba absolvovat druhé očkování a celkovou prohlídku. Pan doktor při ní kontroluje, zda má štěně zdravou a čistou kůži a srst, růžové sliznice, jasné oči, čistá ouška, sestouplá varlátka, nůžkový plný skus, uzavřenou hlavičku; zkrátka vše, co by mělo být v pořádku, když chovatel předává štěňátko novým majitelům.
A očkování? Jednak byl přeočkován proti všem nemocem, proti kterým dostal vakcínu minule (9.10., tedy přesně před třemi týdny), dnes k nim přibyla ještě leptospiróza. Zároveň jsme všechna štěňata opět odčervili. Při očkování asi odčervení není zrovna ideální, ale pan doktor mě ujistil, že pastička Banminth je opravdu velmi jemná a naočkovanému Zoidínkovi neublíží. Ostatní štěňata už dostala dospělácký prášek Caniverm - 1 tbl na 2 kg.
31.10.2004 - 74. den
Dnes naposled byli všichni čtyři pohromadě. Dopoledne se ještě jaksepatří vyběhali na zahrádce, pohráli si, pomazlili se... a pak už jsem s maminkou a oběma chlapečky vyrazila autem směr Žďár nad Sázavou. Zoidínkovi se cesta moc líbila, koukal z okna, mazlil se a zbytek cesty prospal. Zato Bendíček se vydatně poblinkal (i když z okna nekoukal), načež usnul taky. Ve Žďáru nás čekají Daniela Němcová s maminkou, dvěma oranžovými špicími kluky a kokřicí Dollynkou. Původně jsem pro ně měla vybraného Bendíčka, malý klon svého polobratra Zigiho (Cromwell Thom Lukato Gold), ale vše dopadlo jinak - Bendík byl po dlouhé problinkané cestě mimo, o seznamování nejevil zájem a tím, kdo si novou smečku vybral okamžitě, byl ďáblík Zoidík. Žádný strach, žádné rozpaky, hned se spřátelil s Harrym a na nás už ani nevzdechl. A bylo rozhodnuto. Bendíček spinkal (stejně jsem tajně doufala, že doma zůstane právě on), ženské si povídaly a Zoidíček řádil s Harrym o sto šest. Hned se zabydlel, vzorně počůral připravenou podložku, byl z Harryho nadšený a stále vrtěl ocáskem. Všechno vyplynulo tak přirozeně ze situace, že jsme jej ani nestačily oplakat. A ani nebylo proč - lepší domov než u Němcových si pro štěňátko snad ani nemůžu přát! Však se podívejte na stránky Harryho a Chicca, a do naší fotogalerie, která je krásných foteček kluků a okolní přírody plná.
1.11.2004 - 75. den
Zbývající štěňátka jsou strašně hodná a aniž bych chtěla nějak Zoidíčka očerňovat, zdá se, že právě on byl tím největším pokušitelem a peklířem. Anebo že by se těm třem po něm stýskalo a byli hodní, protože opuštění? Ať tak nebo tak, je dnes doma i na zahrádce ticho a rozpačito, nikdo se nepere, nikdo nikoho netahá za ocásek a neprovokuje ke hrám... Zatímco naši tři sirotečci jsou tedy přepadlí a nic do nich není, Zoidíček se má výborně. Danča hned ráno referovala o jeho první noci v novém domově a brzy budou i jeho nové fotečky. Mimochodem - Zoidíček se odteď jmenuje Filípek :)
2.11.2004 - 76. den
Bobci velmi rychle zjistili, že řádit se dá i ve třech. Bender se pere s Amynkou stejně jako předtím s Zoidíčkem (vlastně s Filípkem) a Leela je zatím jen pozoruje a spíš se honí s Janou. Doma se mezi ty dva také moc nezapojuje, polehává na stále stejném místě na gauči a až večer jsem zjistila proč - pod polštářkem bylo totiž schované nechutně ožužlané prasečí ucho! Normální pes si svoji dobrůtku, kterou momentálně nechce žrát, zahrabe a víc se o ni nestará. Ne tak Leelenka. Ta si ucho hlídala několik hodin. Nakonec, když jsem tu slizkou věc vytáhla z pod polštáře a hodila na zem, ji znovu uchvátila a utíkala si ji zahrabat znovu. Umí to už jako dospělý pes - čumáčkem, systematicky a zarputile.
3.11.2004 - 77. den
Naše dětičky už přeorganizovaly svoji bojovou sestavu a odteď si hrají holčičky spolu (něžně a opatrně) a Bendíček s Janou (natvrdo a s vrčením z obou stran). Daniela konečně vyfotila Filípka (i když počasí nepřálo) a pilně referuje, co je s pejskem nového. Jak jsem už psala, vybral si je sám a jak se v novém domově zabydluje, je v následujících útržcích z Dančiných mailů...
"Ahoj Magdi, predem ti musime moc podekovat za velice sikovneho, chytreho a mazliveho pejska. Chodi curat jen na predlozku, moc pekne papal a celou noc spinka pod posteli s mamcou. Myslim, ze uz vlastne mezi smecku zapadl. Harry ho hned adoptoval, Dolca uz kapitulovala a Chicco uz se neschovava a dnes rano ho Filip vital, takze se to lepsi. Dnes ho mamca poradne seznami s okolim (pred vchodem) a pomalu ho budeme ucit na ksirky. On je uzasne chytry pejsek a ma zdravou chut k jidlu. Vcera vecer dostal jeden trojuhelnicek primatora (polotuhy syr) - ten se na mamcu vrhl, jen si pomlaskaval - zadny prujem nebyl. K hlavnimu chodu samozrejme dostal granulky namocene s trochou krutiho masicka." (1.11.2004)
"Musim ti rici, ze je to moc sikovny a chytry pejsek. Jiz chodi na voditku. Jen se te musim zeptat, jake mnozstvi granulek mu mame davat. On vyji misku a kouka se, ze mel malo?! Jeste nam to trochu vazne s curanim a kakanim venku. Tady stale poprchava, takze si to setri na doma. Ale uz mame fintu - bude s nimi chodit Chicco a kdyz Filip uvidi jak Chicco cura venku a i kaka, tak to pochopi." (2.11.2004)
"Filipek se moc rychle uci, vcera sel se mnou s mamcou a Chiccem do mesta. Uz se neboji aut, kol ani kocarku (ani nezastekal) a dokonce se jiz vcera dvakrat vycural venku (dnes rano taky). Cesam ho kazdy den a vcera se docela nechal, zastrihla jsem mu tlapky (srst) i ouska. Chicco si jiz s nim i hraje, davali si pusinky a spali spolu. Jeste jsem ti zapomnela napsat, ze on vydrzi byt hodinu venku a pak jak prijdeme jit se hned vycurat na podlozku... takze to neni tim, ze by nam to dlouho trvalo, ale ze Filipovi se nechtelo curat do mokra. Ale zlepsilo se to, dnes i vcera jiz venku cural. Se ksirkami i voditkem to nebylo hned - ale rychle se uci i zvyka. Videl jak kluci si nechavaji bez problemu davat ksirky a chodi na voditku - tak z toho nedelal problem. Me se jeho oci moc libi, snad taky proto, ze i my s mamcou mame hnedozelene. U nas ale taky neni velka mela, Dolca to dost uklidnuje, Harry kdyz je unaveny, tak jde proste spat, takze malemu nezbyva nic jineho, nez si hrat sam nebo jit spat taky. Docela ho bavi vychazky a hrozne rad se mazli a nadsene vita!!! Stale mrnousek vrti ocaskem - to mu zustalo. Mamca rikala, ze jiz ukojil svuj velikansky hlad a basti jiz normalne. Mozna mu toho hodne sourozenci zbastili - nebo on jim. A nebo mu u nas proste zachutnalo." (3.11.2004)
4.11.2004 - 78. den
Štěňátka si už zvykla, že jsou jen tři, a řádí jako dřív. Protože pomalu ale jistě opadává listí ze stromů, zlehka hrabeme na zahrádce. Amy je znovu naprosto bez sebe, doráží na hrábě jako na bůhvíjakého nepřítele. Leela pro změnu ukořistila sušenou hrtanovou chrupavku (již notně ožužlanou a od hlíny, bůhví kdy a kam si ji Jana zahrabala...). Je to nechutná kulatá věc - když ji štěně vezme do zoubků a pevně stiskne, chrupavka se zákeřně přetočí přes štěněcí čumáček a zůstane na něm navlečená jako nějaký kroužek. Přesně to se stalo Leelušce. Ještě že ji tak neviděli sousedé, vypadali bychom jako trapiči zvířátek.
5.11.2004 - 79. den
276-205-243 dkg. Dnes jsme naočkovali zbývající tři mrňousky. Všichni dostali stejnou vakcínu jako tehdy ještě Zoidíček a příští návštěva veterináře je čeká až kvůli očkování proti vzteklině. Bendíček má už (stejně jako Filip) sestouplá varlátka, všichni tři mají uzavřené hlavičky a plný počet řezáků. To je asi to nejpodstatnější a ověřovat, zda je všechno tak jak má, by měla vlastně kontrola vrhu, nikoliv veterinář. Ta by se měla kromě toho ještě přesvědčit, zda jsou štěňátka kvalitně živená a umístěná, zda nemají vnější parazity, vlčí drápky atd. atd. Ale tentokrát k nám na kontrolu nikdo nepřijel. Škoda, štěňátka máme jednou za uherský rok a ráda bych se s nimi pochlubila.
6.11.2004 - 80. den
Málem jsem zapomněla na včerejší a předvčerejší zprávy od Filípka. Tak tady jsou: "Filipek vazi asi 3,2 kg. Uz cura vetsinou venku a i se venku dvakrat vykakal. Vsem se tady Filipek moc libi. Je to chytry a sikovny pejsek." (4.11.2004)
"Filipek vazi asi 3,2 kg. Je to maly raubir, ale to jsou snad vsechny stenatka - ani Harry nebyl lepsi. Mamce rikam, ze on proste objevuje svet a je na nas kde mu dame hranice co ano a co jiz ne. To se dela i u deti a v normalnim zivote. On je nastesti moc chytry pejsek. Jiz vetsinou cura venku a i kaka. Pekne chodi na vodiku a zacina na jmeno slyset. Spinka celou noc a az me slysi, ze jdu s kluky ven (nez jdu do prace) tak chce jit taky a pak dava najevo, ze ma hlad." (5.11.2004)
Publikováno 28.10.2004, poslední změna 06.11.2004.