Zde se nacházíte: Chovná stanice Ego Sum > Štěněcí deníček - E
Den 158.-178. (24. díl)
Magdalena Hodálová /Čižmářová/ (spicove@centrum.cz)
23.1.2005 - 158. den
Bendík je - aspoň podle mě - moc pěkný pes. Co z něj bude, to ukáže až čas, ale už teď má pevnou statnou postavičku, "lví" hřívu (s kterou jsou ale dost problémy, je příliš hustá, jemná a zacuchává se) a pořádnou hlavu středního špice. A co hlavně - je neuvěřitelně milý, hodný a dobrácký, občas až ňouma (jindy naopak velice bystrý). I k cizím je nesmírně přátelský, vrtí ocáskem, olizuje je, je oproti Amy klidnější, ale není plachý. Zatímco Amynka má už několik dní všechny mléčné špičáky venku, Bendíkovi stále ještě dva v tlamičce straší. A nekývou se a nekývou...
25.1.2005 - 160. den
Bendíček si dnes hrál s Amynkou na zahrádce. Tedy hrál... zatímco rozesmátá Amy řádila, nosila klacíčky a lítala jako namydlený blesk, medvěd Bendík rozvážně kráčel po zahradě, očichával trávu jako dospělý pes a nakonec se rozhodl pro důstojné podhrabání meruňky. Zprávy od Filípka - už má stejně jako Amynky všechny mléčné zuby venku, ovšem na rozdíl od Amy, které zoubky vypadaly samy, mu s trháním zoubků musely paničky pomoci. Filip ale už věděl o co jde a chodil si za svými "zubařkami" sám. Bodejť by ne, když mu pak tlamičku Dollynka olizovala a ošetřovala. Leelenka už také přišla o dva řezáky - a naopak jí přibyly dvě kamarádky. Také z Čech, ale bílé. Všechny tři snad uvidíme na Evropské výstavě.
29.1.2005 - 164. den
Psí děti dnes mohly jásat, kdyby to uměly. Místo na výstavu v Trenčíně, kam jsem se jako divák moc těšila (jak se říká, když se něco může pokazit, tak se to pokazí - jedna kamarádka onemocněla, druhé prošel techničák a nám ukradli auto...), jsme jeli k babičce za Orinkem. A nakonec to byl prima den, puberťáci řádili od rána do večera, byli k neutahání a Bendík poprvé zvedl při čurání nožičku! Bohužel i foťák vzal pro dnešek za své, takže na fotkách je Janička s Amynkou při přetahované následující den.
1.2.2005 - 167. den
Paní Němcová (Filípkova panička) se vypravila s Chiccem na oficiální vyšetření čéšek. S Amy jsme jí udělaly doprovod a dr. Dvořák při té příležitosti nanečisto vyšetřil i Amynku. Výsledek je v zásadě optimistický - není to sice "čistá" nula, ale jednička také ne. Zkrátka něco mezi, jakýsi hraniční stupeň. Pan doktor doporučil vynechat přehnanou fyzickou zátěž (což bude u našich skokanů a aportérů problém) a nic se nezkazí ani podáváním podpůrných kloubních přípravků. V roce se při oficiálním vyšetření uvidí. Současně necháme v té době vyšetřit i ostatní štěňátka z vrhu (což u Leely nebude jednoduché, neboť v Chorvatsku oficiální vyhodnocovači PL neexistují) a další vrh na Janičce "spácháme" jedině pokud by byly všechny děti 0/0, max. 0/1. Samozřejmě ze spojení s negativně vyšetřeným psem. Oba Janini bratři (Domitius i Divinus) mají sice nožičky v pořádku, ale proč pokoušet osud...
2.2.2005 - 168. den
Podobnost obou fotek je čistě náhodná (kdybych se o stejnou kompozici a stejný výraz Amynky úmyslně snažila, určitě se nepodaří), ale je na nich krásně vidět, jak štěně roste a vyvíjí se. Na fotce č. 2 je Amynka o 68 dní, tj. o cca 2 měsíce mladší. Ve třech měsících je ještě baculatá, medvídkovitá, ochmýřená... V pěti a půl měsících se už nožky i tělo protáhly, celý pejsek se zašpičatil, srst je už na těle a nohách hladká, dospělá (jemná, trošku krepovitá dětská srst ještě na hřívě zůstává). Velmi dobře je znát, jak se mléčný ostrý chrup vyměnil za dospělácké pevné tesáky.
Zkrátka - jako štěně byla sladká, jako dospívající fenka méně (ale která pubertální slečna vypadá k světu?). Momentálně váží 4,85 kg a měří cca 28 cm. Podle váhy je jednoznačně střední (jistě ještě zesílí a přibere), podle výšky zatím ne. Ale střední nebo malá, komu na tom záleží? Amynce určitě ne :)
6.2.2005 - 172. den
Daniela poslala nejnovější fotky Filípka. Je to puberťák se vším všudy, co říkáte? Samá ruka, samá noha... a to na fotkách není patrné, jak dokáže vyvádět!
9.2.2005 - 175. den
Oba špicí puberťáci poprvé přišli do kontaktu s lidským miminkem (opravdu malinkým, sestřenčině Francescovi jsou tři měsíce). Štěňata, zprvu nadšená novou "hračkou", brzy zjistila že s tímhle válečkem žádná legrace nebude, a věnovala se obvyklému řádění ve dvou. Svoji polívčičku si přitom přihřívá i devítiletý Gorínek - když jsou štěňata zabraná do hry, vehementně je kryje. Chudáček neví že je to naposledy, zítra ho totiž čeká kastrace. Bohužel budeme muset oželet plánované jarní krytí, potíže s prostatou už jsou veliké a jejich řešení nepočká :(
10.2.2005 - 176. den
Gorínek je po kastraci, polehává zabalený v gázovém návleku jako španělský ptáček a potřebuje klid. Proto s Amynkou nerušíme a zůstáváme doma. Holčička se moc těší na návštěvu a pokračování včerejších hrátek, postává u dveří připravená okamžitě vyrazit, tahá vodítko, ale marně. Částečnou satisfakcí jsou snad sušené žaludky, se kterými se vypořádala raz dva.
11.2.2005 - 177. den
Amynka se láduje dalšími sušenými žaludky. Moc jí zachutnaly a paní prodavačka z psího obchůdku v našem domě Amy v jejím mlsání pořádně podporuje. Pokaždé když přijdeme na návštěvu, odchází malá s něčím voňavým v tlamičce.
12.2.2005 - 178. den
Amy dnes z obchůdku neodešla s ničím, co by útočilo na její chuťové buňky, zato s něčím, co útočí na naše nebohé uši. Strašlivá pískací slepice je skutečným prokletím, varuji! Nejenže pískání které z ní vychází je neuvěřitelně pronikavé (což motivuje štěně k ještě frenetičtějšímu zápasu), ale pískátko se z ní nedá vykousat! Většina gumových hraček většinou u nás doma během prvního dne dopíská, slepice je ale nesmrtelná. A když se do toho přidá Jana s prasetem...
Publikováno 23.01.2005, poslední změna 12.02.2005.