Zde se nacházíte: Výstavy > Reportáže
Evropská výstava psů Bratislava 2003 (2)
Ing. Irena Kolouchová, PhD. (irena.hanzlikova@vscht.cz)
Milí přátelé a milovníci špiců! Nedá mi, abych se neohlédla za uplynulou Evropskou výstavou psů v Bratislavě. I když chovám špice skoro celý svůj život, tj. už 26 let, byla to moje první návštěva tak velké výstavy. Moc jsem se těšila na atmosféru a setkání se psy a jejich pány, které se na našich výstavách nevidí a na možnost porovnat naše české špice s těmi "světovými".
Golden General v. Little Dragon Heart - připomíná vám tato hlava špice?
Já sama jsem s manželem vystavovala trpasličí špicku Majdalenku. Té bylo necelých 11 měsíců, takže jsme neočekávali žádné závratné úspěchy, spíše to byla opravdu cesta "na čumendu". Vyjeli jsme z domova už ve tři hodiny ráno, abychom se vyhnuli, dle mého, děsným frontám na parkovišti a zabrali strategické místo u kruhu. Samozřejmě došlo na slova mého muže, že nával nebude a tam můžeme být klidně až v osm. V sedm hodin jsme totiž byli u kruhu trpaslíků, kde si posuzovali i vlčí, sami. Ale také proto se nám povedlo sedět přímo u stolku rozhodčí, na kterém pejsky přeměřovala a prohlížela. Z této pozice se nám podařilo slyšet a zaznamenat mnoho názorů a výroků paní rozhodčí Ševčenko, které byly určeny veřejnosti, ale i těch, které pro ni nebyly určeny.
Tentýž pes zepředu (zde je možná pro změnu vidět hnědý pigment)
Nejdříve několik číselných údajů. Trpasličích špiců bylo přihlášeno 34, z toho 9 připadá na ruské majitele. 2 špicové byli v třídě dorostu (I), 5 v třídě mladých (2 D, 1 DK, 1 SK, 1 ČR) a zbytek se utkával o významné tituly. U vlčích špiců bylo 33 přihlášených, z toho 10 bylo ruských majitelů. 3 fenky byly v třídě dorostu (1 SK, 1 I, 1 D) a 3 jedinci v třídě mladých (2 I a 1 D). Českých trpaslíků bylo 5, slovenských 5, německých 6 (od 5 majitelů), italští špiclíci byli 3 od 1 majitele (Papa) stejně jako 3 dánští (Jacobsen) a po jednom byli z Francie, Maďarska a Španělska. U vlčích byli Češi 3, 2 fenky ze Slovenska, z Německa bylo 9 špiců, z Itálie 4, ze Španělska 3 a po jednom z Polska a Rakouska. Nepřijde Vám zarážející, že z takové dálky jako Ruska přijela třetina (10) vlčích špiců a více jak čtvrtina trpaslíků, když je rozhodčí také Ruska (tedy oficielně Ukrajinka)?
Fee of Little Dragon Heart - velmi pěkná fenka po všech stránkách
A teď si dovolím trochu shrnout výsledky. U trpaslíků byli, pokud nepočítám dorost, 2 psi neposouzeni pro výšku (nad 22 cm) – Veron z Temných nocí v třídě mladých (SK) a náš Bris Liška od krbu paní Bogunovičové. To je myslím trochu zarážející, když tento psík má všechny tituly na které si jen vzpomenete. Také je mi jeho majitelky líto. Vystupování paní rozhodčí nebylo právě mírné a příjemné a dá se říci, že pejska s paní Bogunovičovou přímo vyhodila. Další zvláštností oproti zvyklostem i psanému slovu ve výstavním řádu bylo, že někteří psi byli předváděni v jiné třídě než ve které byli zapsaní v katalogu (oficielně se píše, že je možná změna jen co se týče pohlaví). Jednalo se o psa ve třídě mladých, kterému bylo 15 měsíců a najednou byl vystavován ve třídě otevřené (Xanthase This Chippi), kterou pak i vyhrál. Fena co byla napsána jako střední špic, byla u trpaslíků, a ve třídě otevřené se v kruhu objevila fenka, která nebyla ani v katalogu, ani vypsaná na tabuli u kruhu, ani nebyl v katalogu žádný dodatek.
Angel Lace by Grenada - Evropská vítězka mladých
Další zvláštností bylo, že paní rozhodčí si pejsky v kruhu neseřazovala podle čísel, ani nekontrolovala jestli tam má správná zvířata (ani vyvolávání psů nějak nefungovalo a zapsaná čísla na tabuli, kterou nosili občas v kruhu před nastoupením psů, byla občas špatná – většinou byl vedoucí kruhu o jednu až dvě třídy dopředu). Další z nesrovnalostí se týkala přímo nás, tím mám na mysli českého trpaslíka. Byla jím Puffie z Malebného Povltaví. V třídě šampionů dostala známku V1 a CAC a nastoupila v kruhu o CACIB. Spolu s ní se měly utkat 2 fenky - De Gadel Eden ze třídy otevřené ze Španělska a ruská fena Blacky z mezitřídy. Ta ani na několikeré výzvy (dokonce od paní rozhodčí, která ji hledala, i když ji to jindy nezajímalo) nenastoupila. CACIBa dostala španělská fena a rCACIBa Puffie. Ale najednou kde se vzala tu se vzala, objevila se ruská fena. A najednou rozhodčí zavolala Španělku zpátky, zavedla ji zpět k titulu CACIB, Rusku dala jako rCACIB a Puffie odkázala na třetí místo. Když se Kristýna Vlčková ozvala, že už dostaly rCACIBa, bylo jí řečeno, že to bylo jaksi nanečisto, protože se čekalo na ruskou fenku. Trochu podivné, ne?
Kontrapunkt Moje Uszanowanie - BOB, posléze i BIG!
Z posouzených 34 špiců dostalo 24 známku výborný, 5 VD (D, ČR, SK), 1 D (SK), už zmíněni 2 nebyli posouzeni a 2 byli dorostenci (I). U vlčích špiců ze 28 posouzených bylo 23 výborných, 2 VD (D, I), a 3 dorostenci. Také zde byly problémy se psy ve třídách. Karo Zanuka nenastoupil v mezitřídě, ale ve třídě otevřené. Také je zvláštní, že moje výsledky, které jsem si zaznamenala podle postavení psů, jak je zařazovala paní Ševčenko na "stupně vítězů", se liší od jejích vlastních záznamů, které přímo od ní (tedy z jejího "Richterbuchu", dle kterého se později udělují na FCI CACIBy!) opsala Magda Čižmářová a které by neměly být odlišné od toho jak je stavěla.
Soffie's Creamy - velmi pěkný, bohužel depigmentovaný
A přesto jsou. Později nastal zmatek, protože paní rozhodčí rozhodovala o rCACIB, ale měla v kruhu feny, které tam podle mne i Magdy být neměly, takže nakonec rCACIb dostala, a teď další neshoda, dle umístění paní rozhodčí fena Scorpio Van de Barsewolffhaag, která v třídě otevřené dostala i CAC, ale podle záznamů paní rozhodčí obě ocenění dostala fena Venway Utopia (obě D). Rozumné vysvětlení těchto podivných záměn mě nenapadá.
Vlčí psi šampioni (čtvrtý náš Atan Střed Moravy)
Ještě zajímavosti o výsledcích ruských špiců. U trpaslíků všech 9 stejně jako u vlčích všech 10 dostalo známku výborný. Ve třídě otevřené získali ocenění V3 a V. Není mi jasné, jak jako V3 mohl skončit psík, který má zbarvení neuznané FCI, tzn. braun-tan i s hnědým pigmentem. Ve třídě šampionů ocenění V1 CAC CACIB BOB, V3 (znovu hnědý se znaky) a dvakrát V. V mladých fenách V2 (ten původně střeďák), v mezitřídě fen V1 CAC rCACIB a V3. Abych paní Ševčenko nepodezírala z nadržování, ve fenách CACIBa dostala španělská fenka De Gadel Eden. Ale ouha, v ruském časopise Pets, který se mi podařilo získat přímo od paní rozhodčí se dozvíte, že 3 z jejích 4 pomeranianů pocházejí ze stanice De Gadel. Že by to byla náhoda?
U vlčích v mezitřídě psů V1 CAC, ve tř. otevřené V1 CAC, v šampionech V3 a V. U fen v otevřené V3 a V, v šampionkách V3 a V4. Tady nedocházelo k tak sporným posudkům a výrokům jako u trpaslíků. Je pravda, že u psů vyhráli ruští keeshondi, ale feny rozdrtila překrásná Cessy of Charly's Angels slovenského majitele Ing. Šefčíka a také v ostatních třídách vítězily feny vlčích špiců a dá se říci že spravedlivě. I když kdyby to nebylo tak daleko a naší Arlotě Hvězda Rokytnice nebylo už 15 let, tak by to tam všem natřela (někteří jste ji viděli na klubové výstavě, kde vyhrála veterány).
Feny šampionky - vítězná Cessy of Charly's Angels
Teď, pokud dovolíte, se vrátím k osobě paní Ševčenko a jejímu posuzování a výrokům. Paní rozhodčí přišla do kruhu asi v deset hodin, kdy podle katalogových informací mělo začít posuzování. Po jejím seznámení s tlumočnicí a pracovníky kruhu obhlížela psy. Přišlo nám, že se dívá i jak je majitelé češou a celkově připravují. Za chvíli se jí ruští majitelé špiců zeptali, jestli by už neměla začít posuzovat. Pokývala hlavou a začala posuzovat pejska dorosťáka, který se jí víceméně do kruhu nacpal (nikdo ho nevyvolal, ani nepozval do kruhu tím, že by jeho číslo napsal na tabuli). Mysleli jsme, že to je tím, že výstava začíná a musí se ti lidé v kruhu sžít dohromady a zažít pravidla, která vyžaduje paní Ševčenko.
BOB u trpaslíků
Pejska prohlížela velice dlouho, jeho postoj, srst, pigmentaci tlapek, nosu, pysků, postavení uší, tvar očí... Dělalo to na nás dojem, že je velice pečlivá a také se nám líbilo, že vše říkala nahlas, i rady majitelce. Bohužel první zdání někdy klame, jak jsme se o tom posléze přesvědčili. Když jste si prohlédli složení trpaslíků, byly patrné 2 výrazné typy. První byl trpaslík jak ho známe z našich výstav ale i z výstav našich sousedů, tzn. chundelatý psík s ocáskem jak chryzantéma. Druhým typem byli pomeraniani v různě silné střihové úpravě. Ti co byli extrémně ostříhaní, včetně vyholené prdelky a kořene ocásku, měli vyhráno. A jak je vidět z výsledků, vyhráli buď ruští špicové a pokud ne, tak to byli psíci importovaní z Ameriky a nebo jejich rodiče byli z Ameriky. Paní Ševčenko se na to u pomeranianů, co nebyli ruských majitelů, speciálně ptala.
Taky BOB u trpaslíků
Délka chlupů na těle neměla podle paní rozhodčí přesáhnout 3, max. 4 centimetry, límec mohl být o trochu delší. Není proti řádu FCI posuzovat psy, kteří mají jinou barvu, než jaká je povolena? Kromě dvou zmíněných hnědých tanů i s hnědým pigmentem, i když ten druhý ve třídě šampionů byl tmavě hnědý, ale hnědá to byla, byl na výstavě posouzen strakoš, ale bohužel trikolorní. Takže vlastně to strakoš nebyl. Jednalo se o německého psíka Night Party Dancer v. Garten Eden. Ne že by nebyl hezký, ale prostě neměl barvu co by měl a směl mít.
AJ's High Impact - brown and tan s výrazně žlutým pálením
A přesto nejenže byl posouzen, ale ještě dostal známku V4. A pochybuji, že si paní rozhodčí nevšimla oranžového zbarvení chlupů okolo očí v šířce cca 1 cm. Španělská fenka, která vyhrála CACIBa, De Gadel Eden, byla sice krásně v srsti, ale postrádala fení výraz, vypadala jako krásný pes a prdelku měla vystříhanou tak, jako by byla ostříhaná k porodu a trošku to přehnali.
Lake Buena Vista TNT - totéž, ale tady jsou již znaky světlounké
O mé fence Majdalence Dobrý přítel, která v 9 měsících dostala CAJCe v Bratislavě od pana Steinbachera a v Mladé Boleslavi CAJCe od pana Guniše, řekla že s takto neupraveným (rozumějte neostříhaným) zvířetem se nemám vůbec opovážit chodit na výstavu. To ale říkala všem "našim" špicům a ani se nenamáhala je moc prohlížet a tvářila se na ně až štítivě. Také jim všem říkala že mají křivé nohy a že takto křivonohé psy ještě neviděla. Pro mne je prý jediná záchrana koupit si "pořádného" psa z Ruska anebo nakrýt Majdalenku pořádným psem a nechat si fenky do stáří 4 měsíců a z těch si vybrat pořádné zvíře.
Night Party Dancer v. Garten Eden - trikolor, jinak velmi pěkný
Dokonce když viděla interšampionku Puffie, tak vypadala že bude zvracet a oči jí vypadnou z důlků (byla otočená přímo na nás) a říkala, že jí není jasné jak tohle zvíře může být v šampionech. Slečny Vlčkové se zeptala, čeho že jsou šampioni a po odpovědi se tvářila ještě nechutněji a zadala ji V1 CAC, ale nezapomněla zdůraznit jak má křivé nohy. Samozřejmě jsem ráda, že alespoň někdo z našich psíků "uspěl", ale možná že si paní Ševčenko nedovolila dát Puffie VD, když, jak sami říkali Vlčkovi, s nimi byla v Dortmundu v kruhu, kde Puffie dostala v obrovské konkurenci V4. Možná se v ní trochu hnulo svědomí.
Lake Buena Vista Jaguar - oranžový pes s "urajirem"
Ještě mi dovolte reprodukovat několik rad, co paní Ševčenko udílela. Jmenovitě k našim psům přímo mně řekla, že se máme zamyslet a konečně dovézt nějaké pořádné zvíře místo těch obludek co máme. Po výtce, že není Majdalenka ostříhaná a mém ohrazení, že přece podle standardu to není možné a takový pes by u nás neuspěl, mi odpověděla, že je to těžké, když tomu u nás nikdo nerozumí a že by bylo dobré, kdyby někdo konečně nasbíral zkušenosti od někoho kdo tomu rozumí (asi od ní).
Super Boy du Royaume des Bouts - velmi pěkný pejsek zepředu, upravený "tak akorát"
A teď už ke zmíněným radám: štěně se má ve 4. měsíci ostříhat kromě límce a ocasu na 1 cm a tím podpoříme růst podsady. Dále máme přikrmovat mořskými produkty a tím podpoříme pigment zvířat. Štěňatům se mají zespoda od tváří masírovat uši a tím posilovat jejich svaly a tak docílíme, že nebudou široko nasazené. Také máme štěňata a mladé psy nechat běhat do schodů a ze schodů je nosit. Tím zase docílíme pevnosti zadních končetin. Tento běh ještě doplníme zvláštním cvičením, kdy psa uchopíte levou rukou pod předními tlapkami, hlava je výš než zadeček, pod zadní nohy dáte pravou ruku a psa budete jakoby žďuchat do nohou tak aby zadní nohy pérovaly a nadskakovaly. To je také prý výborné na svalstvo nohou. Kromě toho pokud psa postavíte na stůl, položte mu ruku na záda a zapérujte. Toto opakujte několikrát – proti "volnému hřbetu". Málem bych zapomněla, musíte také zkontrolovat, než si psíka koupíte, jestli má mezi řitním otvorem a ocasem mezeru cca 1 cm (to nezdůvodňovala, jen to řekla, že je to důležité jako rasový znak).
Lake Buena Vista TNT - už ne tak pěkný pes zezadu (všimněte si nohou vystříhaných i z vnitřní strany stehýnek)
Po skončení posuzování, jsem si povídala s paní Melitou Borchert, která má opravdu moc hezké vlčí špice (Světové vítěze Thorsdale Troubleshooter of Venway a Venway Utopia). Také nebyla spokojená s posuzováním paní Ševčenko, i když její psi dostali vždy výbornou. A překvapila mě i svým nesouhlasem s posuzováním trpaslíků, i když sama žádného nemá. Domnívám se, že už to ukazuje, že mé povídání není plkáním nespokojeného majitele, ale že je někde něco špatně. Do řeči se s námi dal i jeden pán a až později jsem si uvědomila, že to byl pan Machetanz, který posuzoval špice ve vedlejším kruhu. Ten, jak se později ukázalo, nás poslouchal a potom paní Borchert řekl, že podle jeho názoru byly výsledky zaplacené (Rusů). A skutečně si jedna majitelka (Tokare) stěžovala paní rozhodčí, jak to že její pes nevyhrál (ve třídě šampionů Aistraum Dexter, její druhý pes vyhrál v mezitřídě - Azazello Evlor). Paní rozhodčí jí odvětila, že jí to pak vysvětlí. Ale paní Tokare byla opravdu velice rozhořčená. Nepřísluší mi souhlasit nebo nesouhlasit jestli výsledky byly zmanipulované, ale jak se říká, na každém šprochu je pravdy trochu.
soutěž o BOB
Ještě si dovolím perličku na závěr. Paní Ševčenko neumí nijak jinak než rusky a v závěru výstavy si velice stěžovala, cituji: "Je to naprosto strašné, oni mi nerozumí, je to skandální". Pravdou je, že rusky si s ní povídali jen Rusové a pár dalších lidí. Také mně dělalo problém oprášit svou kdysi výbornou ruštinu, ale možná díky tomu se mi podařilo pro náš klub získat jejich časopis, ze kterého Vám doufám brzy přeložím opěvný článek o paní Ševčenko a nebo jak oni jí říkají, o "madam Světlaně". Doufám, že všichni chovatelé a přátelé, kteří se zúčastnili a nevyhráli, ba co víc, byli peskováni, nezanevřeli na výstavy a špiclíky (dle paní Ševčenko obludky) naše zlaté a spíše se pobavili a utvrdili se, že skutečně "lidé jsou různí", ale také že platí 2 pravidla pro rozhodčí: 1. rozhodčí má vždycky pravdu a 2. pokud ne, platí pravidlo číslo 1. Také doufám, že pokud jste dočetli až na konec, tak jste se i pobavili a ne jen rozčílili. Těším se na další setkání s Vámi!
Publikováno 06.10.2003. Článek vznikl pro Spicove.cz.