Zde se nacházíte: Výstavy > Reportáže
Mezinárodní výstava psů Luxembourg duben 2007
Stanislava Jansová (amarion@faraonskychrt.cz)
Zajet si na jeden den na otočku na MVP Luxembourg mi původně přišlo jako dobrý apríl, ale díky manželům Brychtovým se mi toto přání splnilo. Vyrazili jsme se dvěma číňany – Rendou (Oliver Modrý květ) a Kytičkou (Kitty z Haliparku) a velkým špicem Nerem (Ich. Aemir Black). Cestu tam jsem hezky prospala a probudila se až na parkovišti krásného výstaviště. V halách byly prostorné kruhy, samozřejmě pokryté celistvě kobercem, závěrečný kruh už od rána přitahoval svou nápaditostí a krásou. U všech kruhů byly řady odkládacích klecí, ale naši pesani zůstali v soukromí svých "příbytků".
vlkošedí špicové u odkládacích klecí
Katalog prozradil celkem 5253 přihlášených psů a mnoho zvučných jmen rozhodčích z celé Evropy. Na německé špice čekala v kruhu č. 12 domácí - lucemburská - rozhodčí Christiane Broecker. Velmi příjemná dáma, posuzující s klidem, přehledem a zjevnou láskou k našemu plemeni. Dala hodně na pohyb a rozhodně se nebála použít i známku VD či D.
pomeranian Soffie's Dark Knight odešel se známkou Dobrý
První do kruhu nastupovali vlčí špicové. Tituly nejvyšší si zde odnesli psi v majetku manželů Schmitt z Německa, které můžeme občas vidět i na výstavách u nás.
vlčí Benji v. Scharfenstein - CAC
Poté nastoupil náš Nero a díky skvělé práci naší kadeřnice, děkuji Jindřiško, připomínal velikou černou kouli, která se jako vždy předváděla radostně a s chutí. Paní rozhodčí rozesmála hned moje úvodní věta "tři Jahre" a s úsměvem konstatovala, že podle mého "přízvuku" jsme jistě z Čech. No, moje nervozita si vybrala daň. Nero se ale paní rozhodčí očividně líbil, nazvala ho "monumentálním" a zadala mu tituly CAC a CACIB.
Nero - CAC, CACIB, BOB
Poté do kruhu ve třídě mladých nastoupila Helene von Kauthen Ruh. Mladinká kvadratická fenka, krásné černé barvy, takovou u nás má jen Andělka, s tmavým okem, už teď prostorným pohybem a temperamentní povahou. Zaslouženě dostala titul CAJC a šampion mladých Lucemburska.
velká černá Helene v. Kauthen Ruh - CAJC
Na souboj o BOB jsem byla velmi zvědavá, Helene je, podle mne, nejkvalitnějším velkým černým špicem s jakým kdy Nero utkal. Paní rozhodčí nás však nenechala oběhnout ani celé kolo a s úsměvem mi podávala ruku. I titul BOB byl náš!
Nero - CAC, CACIB, BOB
Poté jsem se přesunula ke kruhu číňanů, kde na mě už čekal Renda. CIN posuzovala paní Iveta Vojteková ze Slovenska a ve třídě mladých bylo přihlášeno 7 psů ze 4 států. Rendovo druhé místo za světovým místem Koljou Poarot beru za veliký úspěch. Musím říci, že tolik krásných číňanů pohromadě se jen tak nevidí. CAJC pro Kytičku a Libušku byl dalším našim příjemným vítězstvím ten den.
Zbytek dne jsem strávila opět u kruhu se špici. Musím říci, že jsem byla nadšena jejich povahami, neviděla jsem jediného bázlivého psa, všichni se předváděli radostně a s majiteli krásně spolupracovali. Velká černá Helen byla teprve na své druhé výstavě, ale přesto byla sebejistá, pozorná, musela jsem si vzpomenout na některé ploužící se špice u nás a výmluvy typu, jak na něco pesan není zvyklý. Kdo mě ale naprosto uchvátil byl japonský špic- pes ve třídě šampionů. Opravdu zářivě sněhobílý pes, s výraznou pigmentací, nádhernou hlavou skvěle vyjadřující pohlaví i povahu psa. Profesionálně upravený, každý chloupek měl u něho své místo, navíc se skvělým pohybem a povahou. Pokud bych si měla z celé výstavy odvést jediného psa, byl by to on! Moc jsem mu v závěrečkách držela palce, pro mě byl jasným adeptem "na bednu", ale pan Théo Leenen z Belgie měl poněkud jiný vkus.
japonec Varvara's Dakota Datastrofe - CAC, CACIB, BOB
Tato výstava je přitažlivá nejen možností získat zde nominaci na Cruft, ale i skutečností, že jedinci ve třídě šampionů, kteří obdrží titul CAC, získají i automaticky titul šampiona Lucemburska. To samé platí i ve třídě mladých a juniorským šampionátem. K vidění proto byli úžasní psi nejen z celé Evropy ale i třeba z Ameriky. A spatřit na vlastní oči vystavovat americké profihandlery je prostě úžasná zkušenost.
trpasličí Bogart du Bois de Mogue-Souris - CAJC
To co mně asi nejvíce zůstane v paměti se odehrálo v kruhu hned vedle nás, při posuzování norských buhundů. Ve třídě šampionů nastoupily se svými psy dvě dámy, obě notně přes 60 let. Slavnostně oblečeny se skvěle zvládnutými psy strávily ve výstavním kruhu přes dvacet pět minut. Své psy měly neustále ve výstavním postoji a pracovaly s nimi, v pohybu jsem před nimi smekala. Rozhodčí je nijak nešetřil a ony vše zvládaly s neuvěřitelnou grácií. Pro mě byly vítězkou obě a zastyděla jsem se za chvíle, kdy v kruhu "vypouštím" a nepracuji se psem jak bych mohla a opět jsem se neubránila srovnání s českými výstavami, kde se psi povalují, poposedávají, nejsou schopni chvíli postát a jejich majitelům je to naprosto jedno, baví se mezi sebou či s diváky...
Norští buhundi v kruhu
Závěrečné soutěže se odehrávaly v krásném a vyzdobeném velikém kruhu, nechyběl samozřejmě předkruh. Vše bylo promyšleno do nejmenších detailů. V předkruhu psy řadila milá a nekompromisní dáma, které plemeno psa včas zahlásila moderátorovi, který jej ohlásil divákům. Ten navíc po celou dobu atmosféru soutěží dokresloval pečlivě vybranou hudbou. V kruhu na vystavovatele čekal pán, který vám přesně určil místo kde budete stát a odkud kam poběžíte. Poháry nosil muž s bílými rukavičkami, který také zapisoval čísla vítězných psů.
Nero v závěrečných soutěžích
O titul BIS nastoupili vítězové všech skupin a všem byl dopřán pocit vyjímečnosti. A když se při focení tří nejlepších psů zvedli všichni rozhodčí a za rytmu podmanivé taneční hudby se došli ke stupínkům vyfotit s vítězi, byl to úžasný okamžik. Tleskali jsme do rytmu a zažila jsem pocit, který jsem u nás ještě nikdy neměla. Vzájemné pospolitosti, radosti nad krásnými psy i příjemně stráveným dnem. Musí být neskutečný pocit toto zažít navíc ze stupňů vítězů. Příští rok si nechci tuto výstavu nechat ujít. Je nádhernou podívanou plnou krásných psů i lidí, kteří opravdu umí, s neopakovatelnou atmosférou a pro ty co chtějí i vysokou školou.
trpasličí fenka Soffie's Queen Bee - CAJC
Tyto řádky jsou určeny pouze pro všechny ty naše "domácí odborníky". Pokud budete (jak jinak) nad fotografiemi opět konstatovat že máme mnohem lepší a hezčí a a a a... špice, zaražte! Vyjet do zahraničí k cizím rozhodčím znamená nejistotu výsledku, ale je úžasnou zkušeností a zcela jistě zjistíte, že skutečně nejsme onen pověstný pupek světa. A že tvrdit, že pouze naši tři rozhodčí rozumějí špicům, je více než zcestné (možná rozumějí těm vašim), ale existuje dost rozhodčích (nejen ze země původu našeho plemene Německa) zvučných jmen, kteří špice prostě pískat umí. A všem kritikům třeba našeho Nery – došlo Vám například někdy, že tento pes neměl za loňský rok jedinou výstavní pauzu delší než tři týdny a vždy byl upraven a předveden v srsti tak, že se desetkrát za pouhý rok umístil i v závěrečných soutěžích mezi x jinými psy x jiných plemen? I cestou z Lucemburska jsme si v duchu, naprosto fyzicky zničená, nevyspalá a nastydlá, říkala – "tak a teď se na to naši odborníci zadívají a v teple domova budou chrlit ta svoje moudra a odsudky". Česká malost a závist je, bohužel, příslovečná.
střední černá V'Eowyn d'Un Soir de Noel - CAC, CACIB, BOB
Publikováno 19.04.2007. Uveřejněno se souhlasem autorky.