Zde se nacházíte: Výstavy > Reportáže
Světová výstava psů Poznaň 2006 (část 1.)
Magdalena Hodálová (spicove@centrum.cz)
Světová výstava je pokaždé velká událost. Už jen tím, že se koná pouze jednou do roka. Některé světovky jsou obsazené méně (zvlášť ty odehrávající se v Jižní Americe), některé více a ta letošní patřila mezi rekordní! Přihlásilo se na ni nejvíce psů za celou dobu pořádání světových výstav a určitě na úvod nezaškodí trocha čísel.
Francouzská stanice D'Arlande
Celkem bylo přihlášeno neuvěřitelných 20839 psů 354 plemen. Česká republika se svými 1704 přihlášenými psy obsadila třetí místo (druzí překvapivě nebyli Němci, ale Rusové), ovšem s přehledem vedli Poláci, jejichž 5993 psů je jistě důsledkem mj. i výhodného poplatku pro místní vystavovatele. Špiců bylo 279, což by jim vysloužilo šesté místo v žebříčku plemen, pokud by se počítaly všechny rázy společně. Rozděleni byli do neskutečných pěti kruhů (až na místě mi došlo, že pět kruhů opravdu, ale opravdu nestihnu sledovat...) a pět rozhodčích si rozdělilo jednotlivé rázy následovně:
- paní Lisbeth Mach, Švýcarsko
- - 67 vlčích špiců
- paní Martha Heine, Německo
- - 23 malých bílých, 17 malých černých a hnědých a 51 malých špiců v ostatních barvách
- paní Světlana Ševčenko, Ukrajina
- - 38 fen trpasličích špiců
- paní Elina Tan, Finsko
- - 42 psů trpasličích špiců
- pan Štefan Šinko, Slovinsko
- - 5 velkých bílých, 5 velkých černých a hnědých, 8 středních bílých, 14 středních černých a hnědých, 9 středních špiců v ostatních barvách a konečně 13 japonců
Další statistiky najdete na stránkách výstavy www.worlddogshow2006.pl a vyplatí se prostudovat si je podrobněji. Vyplývá z nich například stále rostoucí obliba dogovitých plemen (skupina č. 2 s 5551 psy oproti skupině č. 5 se 1777 psy) a mohutný rozmach kynologie v Rusku. Však i u špiců se z Ruska sjela početná konkurence (zvlášť u pomíků a keesů, včetně importů z celého světa) a počkejte za pár let! Stránky výstavy byly velmi pečlivě zpracovány a aktualizovány ve všech směrech - od možnosti stažení přihlášky či přihlášení online formulářem přes přehled hotelů, možností ubytování, přehlednou navigaci do Poznaně, až po rozpisy tříd včetně časového harmonogramu. Zvlášť hodnotím, že pořadatelé nezaspali ani po výstavě - každý výstavní den v pozdních odpoledních hodinách byl k dispozici čerstvý přehled Světových vítězů. Tleskám!
Náš původní plán byl prostý - sehnat hotel, vyrazit o den dříve (špicím dnem byl čtvrtek), pohodlně dojet do nebo poblíž Poznaně a ráno beze spěchu dojet na výstavu. Představa, že bude možné sehnat hotel měsíc předem, byla ovšem velice naivní. Alespoň v Polsku a v souvislosti s takovou akcí. Pravda, na naší cestě do Budapešti, kde jsme si zarezervovali hotel přímo na výstavišti, to problém nebyl - jenže je rozdíl 3000 a 20000 přihlášených psů, že. Přítelkyně Steffi se mi dokonce svěřila, že si hotel zarezervovali již loni. Nevadí, máme přece náhradní variantu - zajedeme si do Ostravy, přespíme u Štěpánky a ve dvě hodiny po půlnoci, po nalodění Katky Miturové, vyrazíme směr Poznaň. Spoléhali jsme na Katčinu GPS, střídání řidičů a prázdné silnice a doufali v příjezd na výstavu s velkou časovou rezervou.
V první řadě počítejte s tím, že v listopadu prší. Prší hodně. Prší pořád. Fouká! A proč jsme si mysleli, že se z polských řidičů stali zčistajasna galantní gentlemani a z polských okresek luxusní dálnice? Ještěže polští policisté měli pochopení pro auto plné ženských spěchajících na wystawku psów. Další popis cesty plné útrap (zvlášť pro Katku, jejíž žaludek styl naší jízdy zvládal jen stěží) přeskočím a přesunu se až na předměstí Poznaně. Konkrétně na dva mosty, které jsem si pracovně nazvala Barrandovský a Nuselský. Ano, správně si tipujete proč. Nevím už přesně, kolik hodin jsme na nich strávili v kolonách, jisté je, že jsme prošvihli jak přejímku v 9 hodin, tak začátek posuzování v 10 hodin a jen časový rozpis, podle kterého jsme měli jít na řadu až před polednem, nás zachránil od jistého šílenství. Zkrátím to - na výstavu jsme dorazili kolem jedenácté. Ke cti pořadatelů budiž uvedeno, že poplatek za vjezd přímo k halám byl nezvykle malý (ovšem pouze ve zlotých, s Eury neuspějete - a pokud ano, vrátí vám zas jen ve zlotuwkach), parkovacích míst byl dostatek a u kruhu bylo na "zaparkování" také dost místa. Naopak kritiku si zaslouží fakt, že jsme v Poznani neviděli jedinou směrovku, která by upozorňovala na psí výstavu a spíše navzdory, než díky GPS se před námi zčistajasna objevilo výstaviště.
Posuzování už bylo samozřejmě v plném proudu. Stačila jsem se jen převléknout, přečísnout pejsky, pogratulovat Stáně a Březinovým (jejich triumf jsme úspěšně zmeškali) a oběhnout pět obrovských kruhů, abych si přiznala, že tohle nemůžu zvládnout ANI NÁHODOU. Buď budu vystavovat - anebo budu fotit, zapisovat výsledky (které se nikam nepsaly, což znamenalo odezírání z úst rozhodčího) a stejně nestihnu všechno. Tímto se tedy omlouvám, že osobními postřehy o posuzování jednotlivých psů mohu sloužit v podstatě až od chvíle, kdy jsme to měli s našimi střeďáčky za sebou (cca od poloviny). To, co se odehrávalo do té doby, i většinu dění následujícího, se vám pokusím přiblížit alespoň zprostředkovaně pomocí fotografií a komentáře výsledků. A aby to bylo co nejpřehlednější, vezmu to podle jednotlivých kruhů. V tom prvním byli vlčí špicové...
Zde jsou zatím nekompletní výsledky.
Světová výstava psů Poznaň 2006 (část 1.)
Světová výstava psů Poznaň 2006 (část 2.)
Světová výstava psů Poznaň 2006 (část 3.)
Světová výstava psů Poznaň 2006 (část 4.)
Světová výstava psů Poznaň 2006 (část 5.)
Světová výstava psů Poznaň 2006 (část 6.)
Světová výstava psů Poznaň 2006 (část 7.)
Publikováno 20.11.2006. Článek vznikl pro Spicove.cz.