Zde se nacházíte: Vaše příběhy > Andělčin deníček
Andělka a cvičák (11. díl)
Stanislava Jansová (amarion@faraonskychrt.cz)
O víkendu je ale vše jinak - ráno jezdím s Nerem a Andělkou na cvičák. Úžasná příležitost pro správnou socializaci psího dorostence. Nejdříve absolvujeme hromadné venčení se všemi pejsky a pak se jde cvičit.
Po tu dobu se o Andělku stará každou chvíli jiný člověk a ona musí sama zvládnout mnoho nezvyklých situací a nutno říci, že v naprosté pohodě. Pak si za odměnu proběhne tunýlky a kladinu a jde se do klubovny, kde je spousta rukou na mazlení a hlavně stálý příděl pamlsků.
Tuto neděli mně Andělka s Nerem udělali velikou radost. Nero krásně zvládl cvik hlídání předmětu a hned na poprvé okamžitě reagoval správně na figuranta a s velkou chutí ho prohnal či si do něho praštil náhubkem, a Andělka? Tu jsem vzala na vodítko ať se při obranách rozkoukává a zvyká si na štěkot psů, rány bičem a její reakce mě překvapila. Okamžitě začala vše velmi pozorně sledovat a snažila se dostat do centra dění.
A tak jsme si na toho šupáka poprvé vyšláply! Andělka okamžitě začala bojovat o kůži, přetahovala se o ní figurantem. Divoce na něho vrčela, oči jí plály vzrušením "konečně nějaké zábava, konečně něco pro mě! Teď konečně pochopí co ve mně dříme!" Vyhranou kůži si pak spokojeně odnesla a já jsem pochopila, že odteď budeme muset chodit na obrany pravidelně.
Publikováno 28.12.2005. 2005, pro www.spicove.cz