Zde se nacházíte: Vaše příběhy > Andělčin deníček
Slečna Andělka (9. díl)
Stanislava Jansová (amarion@faraonskychrt.cz)
Čas kvapí v rychlém sledu dní a snad jen při pohledu na děti si člověk uvědomí na jak krátké návštěvě tu jsme. Z našeho štěňátka vyrostla nohatá slečna. Její zamilované pohledy mě provází kamkoli se hnu, neustálé olizování mých nohou mě má přesvědčit o její nehynoucí lásce. Zkrátka období nezávislosti je pryč.
Miska s vodou je vylitá tak maximálně jednou za týden, při nějaké obzvlášť vydařené celosmečkové honičce, žádné noční vstávání k venčení a loužička je věc naprosto mimořádná. Co se týče jejího vzhledu, kdysi mi kamarád řekl "na ovčáka do 8 měsíců nekoukej" a to platí i u Andělky. Jednu chvíli povyroste hlava, pak zas uši... prostě všechno všecičko je nějak nesouměrné. Dnes připomíná Andělka klíště, vytáhlé nožičky nesou dlouhé tělo, s pořádným bříškem a prdelkou, jen hlavička je nějaká malá, ale zato s krásně tmavým jiskrným okem.
Publikováno 28.12.2005. 2005, pro www.spicove.cz