Zde se nacházíte: Vaše příběhy > Návštěvy
Na návštěvě u... Gabriely Noskové
Jan Šimeček (photojs@seznam.cz)
Nepříliš často se dá zaslechnout věta: "Jsem šťastná, v životě mi nic nechybí..." Gabriele Noskové její tvrzení věřím. Jak takové štěstí vypadá? Sedíme v bytě u manželů Noskových, obklopeni zvířátky a báječnou pohodou. Sám sobě se snažím vysvětlit, jak je možné, že dvoupokojový panelákový byt působí prostorným dojmem. Najednou mám pocit, že těch zvířátek by zde mohlo být klidně dvakrát tolik.
Donedávna kromě manželů Gabriely a Václava obývaly byt dvě německé dogy. Dnes však poznávám jen jednu z nich, Djentilu. Pes Black bohužel nedávno tento svět opustil, a tak je na Djentile patrný stesk, který se ovšem snaží rozptýlit několik dalších zvířecích kamarádů: pražský krysařík, fenka Nelly a dva čínští chocholatí psi Aimee a Denny. Kočičí svět zde zastupují tři peršani a jeden britský kocour. Z kuchyně na nás vesele pokřikuje papoušek žako, zvaný Ferda. Letmým pohledem do kuchyně zjišťuji, že ji obývá ještě další zvláštní tvor - Tarbík (Egyptský pouštní hlodavec, připomínající zdánlivě miniaturního klokana). Želvu nebudu rušit ze spánku, stejně tak prohlídku a pohlazení pavouků sklípkanů ponechám napříště.
Snad každé dítě projde obdobím křečků, morčat a šťastnější děti prožijí dětství ve společnosti psa, kočky, nebo dokonce v koňském sedle. Samozřejmě toto bývá spojeno s intenzivní touhou stát se jednou ošetřovatelem či veterinárním lékařem. V tomto ohledu nebyla Gabriela výjimkou: nosila domů žížaly, šneky, užovky, čolky, křečky, andulky, a jak sama říká, toto vše s ní bydlelo. V domácnosti přebývaly i různé druhy plazů: krajta, hroznýš a další... Dlužno dodat, že Gabriela vyrůstala u babičky, která vše dovolila a svoji vnučku v lásce ke zvířatům neomezovala. Troufám si odhadnout, že tak hodných a laskavých babiček na pražském Jižním městě není mnoho. Ve svých devíti letech Gabriela získala svého prvního psa Míšu. Kříženec špice žije u zmíněné báječné babičky a těší se šestnácti let věku. Přibližně od třetí třídy Gabriela denně chodila pomáhat do útulku pro opuštěné psy. Později odešla studovat do Jindřichova Hradce, kde v podnájmu bydlela se svojí německou dogou, již zmíněným Blackem. Najít podnájem není snadné a nastěhovat se i s tak velkým psem je poněkud neobvyklé. Pokud ovšem nenaleznete podnájem u chovatelky psů, což se naštěstí podařilo.
V Jindřichově Hradci Gabriela získala vzdělání zootechnika. Nejprve pracovala jako ošetřovatelka zvířat ve stanici přírodovědců na pražském Smíchově. Zde pečovala o krokodýly, želvy, hady a různá další zvířata. Nakonec získala vytoužené místo na jedné z pražských ošetřoven malých zvířat. Tato ošetřovna spolupracuje a nedalekým útulkem pro opuštěné kočky. Práce na veterinární ošetřovně je určitě zajímavá a v žádném případě není jednotvárná. Objevují se zdevastovaná a zbídačená zvířata, kočky chycené do želez i drátěného oka. Přicházejí stále častěji chovatelé, zdráhající se investovat do potřebné léčby svého zvířecího kamaráda. Na druhé straně je dost chovatelů, obcházejících veterinární ošetřovny s evidentně zdravým zvířetem a dožadujících se léčby. Zde je namístě především více rozvahy a důvěra v lékaře.
Gabrielu asi nejlépe charakterizuje původ většiny zvířat, která s ní žijí. Tři ze čtyř koček byly určeny k utracení, doga Djentila se prvnímu majiteli omrzela a ještě dnes je díky tomu poněkud zdrženlivější, než toto plemeno bývá. Fenka Nelly byla pořízena jako typický "klínový" pes na mazlení, Dosahuje však i zajímavých úspěchů na výstavách. Toto naše národní plemeno by si určitě zasloužilo více pozornosti i propagace. Svojí velikostí i půvabem skvěle konkuruje rozšířenějším a populárnějším čivavám. Rozšíření chovu krysaříků by zcela jistě pomohlo mezinárodní uznání, kteří je přáním snad každého majitele.
Jednoho večera Gabriela zavolala nad jistou fotografií v časopisu Pes přítel člověka: "Václave, já chci naháče!" Milující, trpěliví a nadpozemsky laskavý manžel vznesl obavu, jak bude takto neobvykle vyhlížejícího psa venčit... dnes venčí pro jistotu číňánky hned dva a zdá se, že s potěšením.
Před časem stála Gabriela před rozhodnutím, zda si opatřit papouška žaka, nebo pomalou poloopičku s velikýma očima - outloně. Rozhodla se pro žaka a Ferda potvrzuje pověst, kterou tento druh papoušků má. Velmi dokonale alternuje hlasy Gabriely i Václava. Rozlišuje dokonce intonaci hlasů. Dokáže se smát v průběhu celého televizního pořadu ,vysílajícího veselá domácí videa. Oblíbil si sportovní pořady, především okamžiky, kdy může spolu s hledištěm nadšeně zvolat magické slovo "góóól"! Svolává kočky, pokřikuje povely na psy a dobře se baví lekáním návštěv, kdy napodobuje nářek psa s přišlápnutou tlapkou. Dokáže klamat štěkáním smečky dožadující se venčení. Gabriela již několikrát chtěla jít takto venčit, smečka ovšem poklidně spala a Ferda se královsky bavil... Na druhé straně jeho volání již nežijícího Blacka vyvolává smutek. Naštěstí nikdy ne nadlouho. V šestém patře šedivého pražského paneláku vládne radost a vzácná harmonie.
Publikováno 30.12.2003. 2000, uveřejněno se souhlasem autora.