Zde se nacházíte: Vaše příběhy > Návštěvy
Na návštěvě u... MVDr. Lubomíra Palkoviče
Jan Šimeček (photojs@seznam.cz)
"Ano, jezevčík je společenské plemeno." Takto zněla odpověď zkušeného veterinárního lékaře a chovatele jezevčíků na moji provokativní otázku. Samozřejmě oba dobře víme, že jezevčík je řazen mezi plemena lovecká a vyznačuje se silnými loveckými pudy. Drtivá většina jezevčíků navštěvující veterinární kliniku však s výkonem myslivosti nemá nic společného a výtečně plní funkci společenského domácího mazlíčka. Pro úspěšné složení zkoušky, která je podmínkou k získání chovnosti, je však nutné lovecké sklony jezevčíka "vybudit", což bývá zejména pro většinu městských jezevčíků spojeno s mnoha komplikacemi. Obtíže při získávání chovnosti vedou k nebývalému rozšíření tzv. "bezpapírového chovu".
MVDr. Palkovič nemá jezevčíky odjakživa. Jak desetiletý chlapec začínal s fenkou německého boxera. Domácností samozřejmě procházela další zvířata, kočky, fretky, plazi a různé druhy exotického ptactva. Zkusil si také roli figuranta na kynologickém cvičišti. Fenka boxera jej doprovázela třináct let a dalším psem již byl jezevčík. Drsnosrstý trpasličí jezevčík Neptun se stal zakladatelem početné smečky, které šéfuje dodnes. Přicestoval k nám před lety se zájezdem z Poznaně, kde jsem ho viděl poprvé jako roztomilé štěně. Po mnoha letech jsem ho uviděl znovu jako "prošedivělého staršího pána" majícího na kontě více než padesát potomků a udivujícího uhlově černou srstí, pro kterou získal své jméno "Nero". (Herec Franco Nero je také výrazně černovlasý...) Smečka jezevčíků MVDr. Palkoviče se zatím stále rozrůstá, v poslední době o jezevčíky tygrované. Nejúspěšnější je Edy z Kublova, u jehož porodu byl MVDr. Palkovič přítomen, a tak s úsměvem dodává, že si ho vlastně "vytáhl", a několik vteřin poté u chovatelky zamluvil.
Na konci mého vodítka běhala fenka jezevčíka téměř šestnáct let a tak jsem se samozřejmě vyptával, co je v chovu jezevčíků nového. Vlastní zkušenost s diskopatií mě od tohoto plemene odvedla, zájem a nadšení pro tyto psy mi zůstaly.
Pro koho je tedy jezevčík naprosto nevhodný? MVDr. Palkovič odpovídá jedním dechem. "Pro chronické vykrmovače." Kdo nemá pevnou vůli odolávat hypnotickému pohledu psů zejména v prostorách kuchyně, ať si raději žádného nepořizuje. Do ordinace dr. Palkoviče dochází občas i jezevčík vážící 18 kg! Co vše musí unést dlouhá páteř a krátké nožky jezevčíka, je někdy k neuvěření.
Zájemce o štěně jezevčíka by měl také počítat s dlouhověkostí tohoto plemene, Zatím nejstaršímu jezevčíkovi v ordinaci je prokazatelných sedmnáct let a těší se vynikající kondici. Novinkou posledních let jsou navíc tzv. geriatrika pro psy, která dokážou psům prodloužit život a zpříjemnit stáří. Jsou ve formě tablet i pasty a začínají se podávat někdy mezi 8.-9. rokem věku psa. Jezevčík je plemeno mimořádně inteligentní, oblíbené a populární. Při jeho pořizování je dobré vědět o možných komplikacích, kterých ale není třeba se bát. Jde o zmíněnou diskopatii, která se ojediněle může projevit až ochrnutím pánevních končetin. Výrazného zmenšení pravděpodobnosti vzniku onemocnění lze dosáhnou několika jednoduchými pravidly. Jezevčíka nepřekrmovat, přiměřeně otužovat a na schodištích raději nosit. Žádnému psu také nemůže prospět teplotní přechod z vyhřáté peřiny našeho lůžka přímo do zimního mrazivého počasí. U starších psů je podle MVDr. Palkoviče namístě dečka či obleček na záda a pobyt v zimě a vlhku by se měl časově omezit. Pokud přes dodržení všech pravidel diskopatie přece jen nastane, lze tuto situaci většinou dobře řešit. Zde je nutné správně rozpoznat, zda je třeba chirurgický zákrok či postačí léčba medikamenty.
Operaci provádějí specializovaná pracoviště a je nutno počítat s poněkud vyššími náklady na její provedení. Pokud se provede nejlépe do dvou dnů po ochrnutí je velká naděje, že se pes opět postaví, Tři dny po zákroku si majitel odnáší psíka domů a nastává rehabilitace.
Především u králičích a trpasličích jezevčíků se občas vyskytuje epilepsie. Postihuje především temperamentní a snadno vzrušivé psy. První pomocí by měl být především klid a náruč někoho, komu pes důvěřuje. Žádné stresování. Záchvat obyčejně za 2-3 minuty pomine. U obou komplikací je třeba zdůraznit, že jde o okrajové záležitosti, kterými většina jezevčíků netrpí. Jinou komplikací se však může stát zjištění, že náš jezevčík je krásný, z výstav si odvážíme poháry, ale na chovnost (podmínka zajišťující, že potomci našeho šampiona také obdrží průkaz původu) je třeba s úspěchem složit zkoušky z výkonu. Pro většinu chovatelů to bývá návrat k přírodě (pokud již myslivost aktivně neprovozují) a také zdroj krásných zážitků. Jistým řešením je svěřit psa k výcviku zkušenému chovateli. Zejména mladý pes nebývá dočasnou změnou majitele stresován tak, jak by si většina z nás představovala. MVDr. Palkovič by však svého jezevčíka "do školy neposlal". (A já také ne.)
V každé publikaci se dočteme, že jezevčík je norník. Při slovu "norování" se mnoha našim zákonodárcům zatmí před očima a netřeba připomínat vášně, které tato činnost vyvolává. Nejrozumnější je norování nejprve vidět a vážně se zamyslet, zda jsem ochoten je se svým psem podstoupit. Pro psa může být norování zdrojem radosti, zvláště pokud je prováděno podle zákona, tedy bez kontaktu se škodnou, přes mřížku. Zákon samozřejmě zapovídá štvaní zvířat proti sobě a o budoucí podobě, resp. existenci norování se bude rozhodovat na celoevropské úrovni, takže veškeré vášně jsou zatím poněkud zbytečné. S dr. Palkovičem jsem se však shodli na tom, že norování v nás vyvolává pocity zcela záporné. Bez ohledu na to, zda bude jezevčík norovat či nikoliv, zůstane především milým společníkem a kamarádem za všem situací, které nám život přinese. A pokud zavítáte do ordinace MVDr. Palkoviče zrovna s jezevčíkem, dostane se mu skvělé péče, stejně jako všem ostatním zvířatům. Nicméně nějaký ten úsměv a pohlazení navíc tam jistě bude.
Publikováno 28.07.2003. 1999, uveřejněno se souhlasem autora.